Zobrazují se příspěvky se štítkemalternativní metody. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemalternativní metody. Zobrazit všechny příspěvky

středa 8. května 2013

Frenchpress pro konvertitu

Pokud tenhle blog čtete, ale pořád jste do světa výběrové kávy a alternativních metod přípravy nevstoupili, je nejvyšší čas a mám k tomu pro vás úplatek. Nebo taky můžeme spojit síly a zkonvertovat toho vašeho zvídavého kolegu, který vám ke kávě v práci pořád čichá a pořád se k ničemu nerozhoupal. Vyslechněte tento příběh a plán:

Každou chvíli se někam stěhuju a kávový vercajk začíná zabírat dost místa. Nedávno jsem tedy oprášila svůj frenchpress. Několik skleněných jsem před ním úspěšně porozbíjela, avšak tenhle nerezový jsem jednou dostala od kamaráda a zůstal mi věrný.
Obrázek přípravy z návodu Doubleshot
Návod na přípravu na www.frenchpress.cz
Ale ty mladé holky jsou dneska nestálé (mrchy). Začala jsem hledat větší čistotu v šálku a frenchpress tedy smutně stojí v koutě. Upřednostňuji teď jiné metody, ale abyste mě chápali správně: frenchpress je fajn, hlavně pro začátečníky. Výsledná káva je dost sladká a je v celku blbuvzdorný - na rozdíl od jiných metod není ani extrémně citlivý na hrubost mletí ani vás neztrestá za každou vteřinu, kterou mu plně nevěnujete pozornost. Takže mám v plánu ho někomu dát.

Jak ale vyplývá z Eseje o daru od Marcela Mausse, dárky nikdy nejsou zadarmo :) Musíte mi slíbit, že vy k němu pořídíte nějaký mlýnek a balíček kávy od Doubleshotu. Jestli jste připravení si plácnout, zbývá si pro trochu napínání a soutěžní atmosféru vyplnit tento krátký kávový test. Vylosovanému šťastlivci přijde za dva týdny e-mail. Připravit, pozor, start! ;)

Klidně si test vyplňte jen tak, ale připomínám, že abyste mohli dostat výhru, musíte uvést e-mail. Nikomu ho nedám, nebojte. UPDATE: Frenchpress si vyzvednul sympaťák Matúš, díky všem za zájem, snad budete mít štěstí v lásce...

středa 13. února 2013

FAQ: Má cenu kupovat si levný domácí "pressovač" do 2 000 Kč?

Odpověď: Ne.

Tahle otázka na ruční espresso kávovar je evergreen. Odpovídám, že jsou to vyhozené peníze. Podle mě to celé postrádá smysl. Někdo si představuje něco trochu menšího než v kavárně na doma. O moc menší přístroj na espresso ale kvůli čerpadlu technicky ani moc u stroje s jednou hlavou nejde. Takový kávovar se navíc musí nahřát, měl by zaručit během přípravy konstantní teplotu a tlak, musí se pravidelně čistit a musíte to s ním umět. Chce to také kvalitní elektrický mlýnek, vzdejte představu, že stejné kvality jako v dobré kavárně dosáhnete s něčím namletým z obchodu. Spousta drbání. Nic, co by kvůli dvěma kávám denně stálo zato, zvlášť když se bavíme o investici, která by pravděpodobněji byla pětimístná. Jestli máte rádi espresso nebo cappuccino, užívejte si je jako specialitu, na kterou si zajdete do kavárny, se vším tím servisem a atmosférou.

Pokud chcete zvednout kvalitu své domací kávy, vyberte si raději nějakou alternativní metodu, pořiďte si každopádně mlýnek (který u alternativ může být klidně ruční a nebuďte lenoši) a hlavně si kupujte kvalitní čerstvou kávu. Pokud uvažujete nad řešením do kanceláře, kde děláte hodně kávy zaráz, zrychlete se kvalitním elektrickým mlýnkem nebo dobrým překapávačem. Zázraky nejdou!

čtvrtek 6. září 2012

A co Brno?

Možná jste si toho všimli. Jde nám to tady s kávou čím dál líp a je čas na pochvalu. Na včerejším cuppingu jsem si to uvědomila - kávová scéna v Brně je naprosto skvělá. Když jsme zakládali tenhle blog, nikdy jsem netušila, že tomu tak propadneme já i Brno.

Nejvíc si vážím stále samotné existence Doubleshotu. Rozjeli tu v České republice nejistý podnik s odvážným cílem a jsem vděčná za to, že tu rozehráli scénu se špičkovou výběrovou kávou, která je teď na skutečně světové úrovni, všem lehce dostupná za přijatelnou cenu doma, v kávarně i v práci. Věčné díky za to, že svým nadšením nakazili mě i skupiny foodies a geeků, kteří se už s kotelpressem nikdy nespokojí. 

Další palce mají ode mě podniky s alternativními metodami. Díky charismatickému Michalovi Kocmanovi a jeho bezvadné kavárně Coffee Fusion a punkové minikavárně Caffé Mitte si můžete v Brně dát filtrovanou kávu z keramického filtru Hario V-60, sladkého frenchpressu, efektního vacuum potu, nádherného chemexu a vychytaného slow dripperu. Skvělá zpráva pro všechny, kdo mají rádi velký hrnek kávy na dlouhé povídání i celodenní popíjení a jsem přesvědčená, že tenhle trend nějakou dobu poroste.

Taky se pořád něco děje. Na pár akcích loni i letos (a ještě nějaké budou) jsme měli například možnost potkat se s Jardou Tučkem z Doubleshotu nebo přímo s kávovým farmářem Graciano Cruzem. World Barista Championship se konal doslova za rohem - ve Vídni. Potkáváme se na roztomile neformální baristické soutěži Coffee Smackdown, která v  Café Mitte, doufám, i bez Mariánovy zásluhy pořádána nadále. Její minulé pokračování mě svou super úrovní opravdu zaskočil. Za chvíli na vytížené léto naváže ještě vytíženější podzim s Týdnem kávy. Dobrá atmosféra vládne také na už pravidelném cuppingu v café Encounter a jsem zaskočená tím, jak velký zájem o jeho zářijové termíny byl. Dokonce do toho jdete i bez toho, aniž bychom dopředu přesně věděli, co se na cuppingovacím stole nakonec objeví. Snažíme se na nich prozkoumat hlavně dostupné kávy z okolí - naslepo jsme tak například zjistili, že Doubleshot je evergreen, Černoška a MonRo jsou za zenitem, Saggio to pořád ještě neumí, Gill's se to už učí, Oxalis neurazí, s La Bohéme to jde ke dnu, Starbucks se fakt jen veze na nepochopitelné fancy vlně a Eternity překvapilo. Díky zapálení nás všech tady v Brně byla a je taky možnost setkat se s kávami z nejlepších pražíren - pravidelně si tu vychutnáváme Has Bean, dostala se sem ale taky káva od Tima Wendelboea, Square Mile, Union, Kaffy a Coffee Collective. Wow! Tak tohle mě baví a jsem fakt ráda, že jsem toho součástí. 

Abych nebyla ale přehnaně entuziastická - kromě palců nahoře rozdávám i prostředníčky. Víte, co totálně saje? Že tu není jediná restaurace, kde si můžete dát dobrou kávu po obědě. S argumenty, že to nejsou kavárny, ať na mě nikdo nechodí, to raději ať kávu nenabízejí vůbec. I když se už častěji setkávám s vyškoleným personálem (např. v La Bouchée), stále restaurace dojíždí na surovině, která se svou kvalitou často dá přirovnat k vínu z krabice. Dopálilo mě, že si tuhle mezeru v konceptu neuvědomily ani nové otevřené podniky vysoké kategorie - Pavillon a Il Mercato. Tak takhle teda ne, děcka. Už to konečně pochopila Noma, Sansho, Nota Bene nebo Café Palanda. Tak jako Cicero se ptám - Jak dlouho ještě?



neděle 10. října 2010

Home Solutions

Takže káva se stala vaší guilty pleasure a den bez ní si už nedokážete představit? Tak to asi první problém nastává, když má vaše oblíbená kavárna o víkendu nebo o státním svátku zavřeno.

Dobrá kávová řešení na doma však existují taky! Má to teda pochopitelně některé výhody i nevýhody. Mezi nevýhody patří, že možná bydlíte daleko a kamarádům se nechce přijet, mezi hrnci v kuchyni a papíry na pracovním stole schází atmosféra a v neposlední řadě přichází v úvahu také fakt, že nikdo za vás to zašpiněné nádobí neumyje. Ten šálek kávy, který si na stůl doma můžete postavit není espresso a není to cappuccino: na jejich přípravu potřebujete skutečně dobrou mašinu řádově v desítkách tisíc, navíc přípravu espressa následuje složitý rituál, se kterým si nemusíte vědět rady, a nikdy to snažení se navíc nemá smysl bez solidního mlýnku. Tryska na mléko zase zpravidla není schopná poskytnout dostatečný tlak páry, abyste místo pěny do koupele dostali tu lahodnou vrstvou slaďoučké a hedvábné mléčné pěny. V zásadě stroje za dva tisíce pro samotnou přpravu espressa nemají ani dostatečně parametry, aby z vašeho nápoje byla skutečně lehce stravitelná emulze espressa, narozdíl od kávové břečky, která má na hladině duhové olejové skvrnky. Ta zklamání a martyria spojená s koupí levného kávovaru na espresso si tedy raději odpustěte.

V kavárně se vždy dívejte, zda každou dávku kávy před vložením do páky čerstvě melou, a pokud nabízí víc směsí (včetně bezkofeinové kávy), tak zda mají za barem příslušný počet mlýnků. Předem namletá káva ztrácí asi po patnácti minutách smysl: oleje se rozloží na okraje drobounkých pomletých zrníček a oxidují ještě rychleji, než v celých zrnech. (Pamatujete, jak bývaly v samoobsluhách mlýnky na kávu? To je už naštěstí za námi.) Všimněte si, že kávová zrnka jsou přirozeně mastná: káva vlastně nevyčuchne, jak si možná myslíte, ale oxidace znamená, že v nich žluknou oleje, stejně jako v másle. Nepříznivými vlivy mohou být změny teplot, vystavení vysoké teplotě, světlo a přístup vzduchu. Na mlýnku nebo nádobě s kávou v obchodě je proto taký dobré zkontrolovat, jestli je obsluha pravidelně čistí a nejsou příliš mastné.


Většinu předmětů, kterých se domácí příprava týká, seženete po příbuzných nebo třeba u babičky na půdě. Já jsem tak přišla k pěknému maličkému ručnímu mlýnku, který je po vyčistění jako nový. Taky někde na chatě pravděpodobně vyhrabete mokka konvici nebo frenchpress. Smiřte se s tím, že většina těchto vynálezů už tu byla, a až za to utratíte peníze, určitě se najde někdo, kdo vám poví, že to má doma a léta to už nepoužívá, takže jste si to klidně mohli vzít. Zákony schválnosti fungují. Jsou ale i nové výmysly: rozličné typy filtrů, efektní vacuum pot nebo jednoduchý aeropress ideální na cesty. Vybrat si bohužel musíte sami a to hlavně podle možností vaší pracovní kuchyňky nebo počtu lidí, pro které kávu potřebujete připravit. Chutná pokaždé trochu jinak, protože procesy louhování se trochu liší a s tím souvisí hlavně také výsledná čistota, ale nic z toho není vyloženě špatné. Tyhle alternativní přípravy kávy jsou vhodné zvláště pro ty, kdo mají rádi ten velký šálek kávy, a klasické espresso se jim zdá malé. Občas je můžete ostatně vidět i v kavárnách - třeba kávu i ve frenchpressu podávají ve Spolku.

Spoustu informací naleznete v přehledném článku na webu cuketka.cz, anebo včetně návodů na přípravu v podobě videí naleznete na doubleshot.cz (česky), nebo na např. na webu Inteligensie (anglicky). Ať už se rozhodnete pro cokoliv, platí několik základních doporučení:

Kupte si mlýnek
Mlýnek je základní prerekvizita pro dobrou kávu doma. Jak už bylo řečeno, mletá káva žlukne velmi rychle. Rozdíl s čerstvě pomletou kávou poznáte hned s prvním šálkem kávy. Investice to nemusí být až tak velká, kolem jednoho až dvou tisíc. Ruční mlýnek bohatě stačí, v případě elektrického mlýnku ale dbejte na to, aby mlel mezi dvěma kameny a kávu nesekal (sekáním se zrna příliš zahřívají).

Najděte si svou pražírnu
Pokud už se rozhodnete vydat se na cestu kávomilce, dopřejte své kávě důstojnou pozornost. Než se zrna kávy dostanou k vám, procházejí neskutečně dlouhým procesem, ve kterém všechno musí být správně: musí být správně sesbírané, sušené, balené, převážené, i uskladněné. Káva je hned po ropě druhou největší obchodní komoditou a podílí se na ní tisíce životů, v případě výběrové kávy je každá kávová třešeň ručně sesbírána, občas i ručně otáčena při sušení. Káva koupená v obchodě jako vakuovaná cihla je nejspíš stará, často je na ní uváděné datum balení, nikoliv pražení, a zemědělec či sběrač za ni nejspíš dostal směšně malou částku. Je přepražená, čímž je v ní zabit veškerý osobitý potenciál, který jim lokalita pěstování mohla dát, a chutná uniformně. Káva z obchodu má kvalitu asi jako krabicové víno.

I samotnou surovinu si přitom často můžete koupit někde v kavárně, anebo rovnou objednat v pražírně. Ideální je, když se vám podaří sehnat českou pražírnu, protože to zaručuje, že se k vám káva dostane opravdu brzy. Dobrá pražírna by měla pravidelně měnit sortiment (všechny druhy kávy, aby byly čerstvé, nemusí být dostupné po celý rok) a samozřejmě musí kávu dodávat dobře zabalenou a označenou datumem pražení. Dalším důležitým bodem je informace o původu kávy a složení směsi. Existuje základní dělení káv na arabicu a robustu. Robusta je méně náročná a tím i levnější, ale chutná jinak a v kávových směsích dává tělo a typickou hořkost, kterou znáte ze supermarketových a instantních káv; pokud ale ochutnáte nějaké arabiky a zvyknete si na ně, pravděpodobně vám už většinou chutnat nebude. Neméně důležitou informací je stupeň pražení, podle čehož se odvíjí to, jak má být káva připravovaná: více pražená káva je vhodná na espresso, světlejší kávy jsou vhodné právě na alternativní připravy - vynikne tak jejich lahodná kyselost a individuální rozdíly. Lidé z vaší pražírny by měli být experti, vymýšlejí pro vás různé směsi, rozhodují o tom, která káva se na co nejvíc hodí a měli by vám i umět doporučit, jak si kávu připravit. U nás funguje například cerstvakava.cz, fairtrade Mamacoffee a já lobbuji za doubleshot.cz, protože jsem byla v jejich pražírně, líbí se mi, že znají své producenty a jsem přesvědčená, že káva od nich je opravdu kvalitní. V cizině je taky velmi časté využívání kávového předplatného, kdy si kávu předplatíte a stejně jako měsíční časopis vám chodí domů pravidelně voňavé balíčky čerstvé kávy, takže se nemusíte už o nic starat.

Starejte se dobře
Takže máte mlýnek, super čerstvou surovinu a ráno bez šálku stoprocentní arabiky už není ono? Bylo to složité, ale ještě pár drobných nesnází vás to bude stát. První problém je, že jak si zvyknete, najít dobrou kavárnu bude ještě těžší, než doteď:) Nesmíte ale zapomenout, že musíte svůj mlýnek pravidelně čistit (ty žluknoucí oleje jsou tak zákeřné, že vám vesele oxidují i v něm). Dalším problémem může být, jak kávu uchovávat. Ideální je, pokud ji už koupíte v sáčku s dírkou, jež funguje jako jednosměrný ventil, který pustí plyny z kávy ven, ale nic nepustí dovnitř. Jinak dbejte na to, aby se ke kávě nedostala vlhkost, světlo, a velké množství vzduchu. Docílíte toho nejlépe tak, že ji uložíte do mikrotenového sáčku, zavážete, vytlačíte z něj vzuch a v sáčku ji uložíte do plechovky.

Nemáte dost? Pak vám doporučuji ještě článek iDnes.