pondělí 28. prosince 2009

Rendez vous s Klimtem

Jednou jsme tak dlouho vybírali nějakou novou nevyzkoušenou kavárnu, kam bychom si mohli zajít, až jsme přebrali. Nakonec jsme se do žádného velkého experimentu nepustili a zavítali jsme do časem prověřené kavárny Rendez Vous. A nebyli jsme zklamáni... ale ani nijak zvlášť překvapeni. Klasika, zlatý střed.

Zlatá je i barva, která je pro Rendez Vous charakteristická. Celá kavárna je pojatá v teplých žlutých a pískových odstínech a na její harmonické uspořádání dohlíží postavy u Stromu života, který rozpíná své větve po stěnách. Na chod kavárny dohlíží postavy (muži) za pultem a ti jsou vskutku ozdobou své číšnické rasy (viděli jste Allenova Sólokapra?). Obsluha je tedy opravdu pozorná a pozorně také nabízí obsah nápojového lístku, který je vyveden ve formátu A3- tedy zvlášť výhodném pro krátkozraké/dalekozraké v závislosti na tom, jak daleko od očí jste zvyklí lístek držet :) V každém případě se tam dočtete, že kromě velmi dobré kávy Illy (zde bychom zvláště chtěli doporučit sesnoubení kávy s mlékem, protože je jemná a zahalují ji zde příkrovem kvalitní mléčné mikropěny), si můžete vychutnat britské čaje Harney and Sons. Kavárna dále nabízí občerstvení především ve středomořském duchu a konečně sama sebe definuje jako "palačinkovou kavárnu".

Takže přátelé, až půjdete na rande a nebudete ho zrovna chtít koncipovat dobrodružně (tedy zkoušet nově otevřené kavárny s rádoby kreativními názvy, před kteroužto "sázkou do loterie" jsme Vás varovali nedávno), zvolte Rendez Vous. Kdo je připraven, není překvapen.

Kavárnu Rendez Vous najdete na Moravském náměstí v těsné blízkosti kina Scala a Moravské galerie a návštěva tohoto jejího sousedství (galerie před a kino po kávě) se jeví jako příjemně strávené odpoledne, nebo to neustále se nabízející rande- n´cest pas?

středa 23. prosince 2009

Sváteční

Do zítra už asi nenasněží, ale ať se vám to líbí nebo ne, vánoce jsou tady. Kavalérie zakončila letošní rok honosnou hostinou v mém oblíbeném podniku La Bouchée, který sem troufale pokusím vetřít. Tento výjimečný podnik totiž, ač není žádnou kavárnou, můžeme směle zařadit alespoň do kávalérií, jelikož mají na výběr hned z dvou druhů káv - Carraro (100% arabika) a Varessina (95% arabica, 5% robusta), jež se obě, narozdíl od toho, co se dočtete v nápojovém lístku, pyšní velmi podmanivou chutí, která je výrazná a exotická, a La Bouchée se tak stává špičkou mezi podniky, kde si kávu jako závěrečnou tečku po výtečném obědě můžete dovolit a nepokazit si den (a že takových moc není). Ještě bych tu mohla vychvalovat ten kukuřičný krém a šťavnatého králíka (taky jste si mysleli, že to je oxymoron?) po provensálsku s krupicovými noky, od toho tu ale nejsme a nechám to nějakým foodbloggerům. Místo toho si teď dovolím Vám nenápadně popřát krásný sváteční čas, ve kterém ta pohoda nebude jen frází z blahopřání, ale opravdu se zadaří, když třeba po výtečné večeři usednete se sklenkou domácího vaječného koňaku a příjemně si poklábosíte se zbytkem rodiny, vykašlete se na všechna ta předsevzetí, která nikdy nesplníte, na nepořádek, který umě zamaskovala skříň a na všechny podobné vrásky, které tento radostný čas vůbec nemají kazit.... a pak si možná i sentimentálně zastesknete, až si uvědomíte, že se vlastně těšíte, co se v novém roce... dočtete na blogu Kavalérie ;)

Jménem nás všech bych Vám tedy ráda popřála šťastné a klidné prožití svátků a ať vám přinese ten nový rok všechno dobré.

úterý 15. prosince 2009

K hodnocení kavárenského požitku

Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá, tasím přísloví k uctění tety Kateřiny v Saturninovi na posloužení mé dnešní rozverné náladě. Aneb napsali jsme pár článků, přišlo pár čtenářů, první pochvaly a první kritiky. Nebráníme se ani jednomu ;) Sdílíme ale názor, že podobných hodnotících blogů a projektů naleznete mraky, a v tom cítíme opodstatnění, proč my můžem trochu zlobit. Pokud jde o brněnské prostředí, nezbývá než doporučit legendární Chilli Jullii, jejíž hodnocení si můžete počíst i v pravidelné rubrice MF Dnes. Nasytí zajisté všechny ty, co chějí profesionální hodnocení kávy i několik dalších kategorií.

My jsme však jiní a nepřihodilo se nám to omylem. Na příliš objektivní hodnocení si nehrajeme, protože k vám chceme přenést hlavně zážitek atmosféry, genius loci, které je těžké polapit. Přesto se do tohoto nelehkého úkolu pouštíme, protože se domníváme, že to je důležitá informace, která zas někde občas chybí a přitom je pro správný zážitek klíčová ;) Jsme ostatně jen obyčejní milovníci kávárenského prostředí, stejně jako vy, a snažíme se přenést ty informace, které se nám zdají podstatné. Neradi srovnáváme a zjednodušujeme, a tudíž vám nezbývá, než se nechat pokaždé překvapit, co nám ta obsluha provedla tentokrát ;)

Nemáme žádné povinné položky a snažíme se přinést charakteristiku vhodnou výjimečně i pro onu diskriminovanou skupinu chaotických požitkářů, jakými jsme sami; pro ty, kteří mají rádi náhody a v příliš uspořádaném prostředí se cítí úzkostliví.

Kavárenský zážitek pro nás však stále neztratil na důležitosti. Z toho vyplývá, že si kvůli hodnocení neděláme velké vrásky. Jedná se o pozorování nezaměřené, ať tu máme aj trochu té teorie:) v praxi to teda vypadá tak, že přijdem tam, kam nás zrovna nohy donesou, sedneme si a děláme úplně to, co normálně :] tlacháme, diskutujeme a frivolně vtipkujeme, na konci možná prohodíme pár slov o tom, co si zasloužilo či násilně stáhlo naši pozornost a... nic víc.

Žádné hvězdičky tu prostě nikdy nenajdete.

sobota 12. prosince 2009

Stroj času: kavárna kdesi v Brně

Uveřejněný článek o jisté brněnské kavárně byl smazán.

Důvodem byla vzájemná dohoda s majitelkami o stažení - ne z kůže, ale článku a trestního oznámení. Z principu nám to bylo zatěžko, neb se to nebezpečně dotýká témat cenzury a svobody slova, ale po diskuzích jsme se rozhodli říznout do sporu břitvou Occamovou a ušetřit úřadům práci a sobě čas i nervy.
Cílem našeho webu není boj proti kavárnám, ale boj spolu s nimi za zlepšení kavárenského prostředí.
Jazykem našeho blogu je satira, někdy jemná, jindy tvrdší.
Přínosem našeho webu je sdílení jedinečných a neopakovatelných zážitků.
Smyslem Kavalérie není stát se kolbištěm bizarních soudních sporů, ale kolbištěm názorů a budeme rádi, když se všichni zapojíte (diskuze jsou pod každým článkem).
Posláním tohoto názorového prostoru není předkládání hotových pravd, ale poskytování zamyšlení a více či méně chaotických dojmů nabídnutých ke společnému sdílení, polemice či vášnivé diskuzi ve vší slušnosti.
V neposlední řadě jsme my tvůrci i terčem kritiky zároveň, diskutujte s námi a poukazujte v našich diskuzích na jiný pohled, na jiný zážitek v dané kavárně, dávejte nám tipy na speciality, říkejte nám, že s námi nesouhlasíte a v čem a pište nám, že s námi souhlasíte "a ještě byste doplnili..."

Děkujeme za Vaši přízeň, Vaše a naše Kavalérie.

středa 9. prosince 2009

Kavárna nás nenutí mluvit potichu

V minulém příspěvku o manifestu jsem se zavděčil matematikům a logikům, dnes zkusím udělat vstřícný krok směrem k psychodynamicky orientovaným kolegům.
Jsem inspirován dnešním zážitkem, který mě donutil přidat další bod do manifestu. Ve velmi příjemné náladě jsme se slečnou Barborou vstoupili do nové kavárny a najednou to začlo, oba jsme se ztišili, aby nás nikdo neslyšel, měli jsme pocity úzkosti, stísněnosti a chladu. Báli jsme se, že nás uslyší obsluha, zamkne a prodá na orgány. Zpravidla si přeji, aby obsluha radio ztišila, teď jsem měl přání přesně opačné a v tom případě je něco shnilého ve státě Dánském.
Tak takhle tedy ne! Člověk v kavárně musí mít pocit volnosti a svobody projevu, je to prostor hlasitého hovoru. Stručně závěrem: Kavárna do Vás sama o sobě nesmí introjektovat negativní pocity a vyvolávat odpor.

Poznámka pod čarou: Suterén, bílé stěny s pruhy v barvě bordó, minimalistický design a šedá podlaha - to opravdu jen stěží může dopadnout dobře.