středa 4. srpna 2010

Co jste nechtěli vědět o silikonu

Protože ráda vypadám chytře, podělím se s vámi zas o několik nedávno nabytých poznatků. Bohužel to ale vůbec nebude o silikonu. I dnes to bude o espressu, ovšem poněkud obšírněji a vezmeme to i přes říši mýtů a pohádek.

Příběh začíná v Itálii, kde vynalezl Luigi Bezzera (děkujeme, Luigi) stroj na espresso a roku 1903 si jej nechal patentovat. Jeho motivy byly klasické: mít svou kávu rychleji, expresně. Ovšem zdá se, že kávě tato filosofie poměrně dosti svědčí a že je pro ranní obšťastňování se prostě jako stvořená. Oblíbeným nápojem se v Itálii svého času káva stala také proto, že byla poměrně levná.

Espresso je unikátní přípravou však hned z několika důvodů. Jedním z těchto důvodů je na prvním místě samozřejmě chuť, nezanedbatelnou vlastností je však také fakt, že se jedná o emulzi. Kávové zrno je v zásadě vláknina (dřevo) napěchované různými aromatickými látkami, které se skrývají v olejích. Pražením zrno zkaramelizuje, čímž se změní také naše možnost většinu těch úžasně vonících dobrot získat v podobě vám známého černého odvaru. A právě v emulzi espressa se tyto oleje, ač to jinak nemají ve zvyku, začnou s vodou krásně mísit, a co je velmi podstatné, dají se pak dobře strávit. A tady se také skrývá hlavní háček domácí přípravy kávy: ač jsou teď jiné přpravy jako filtr, mokka konvička, french pressy i ostatní vynálezy populární, jedinou v tomto smyslu srovnatelnou přpravou je arabská káva v džezvě.

Co z toho vyplývá? Po těchto kávách, podotýkám správně připravených, vás bolet bříško nebude! A v tuto chvíli přichází nejspíš objasnění toho, proč máte svého baristu tak rádi. A proč má rád on vás: jste zákazníci, kteří nejspíš umí tyto kvality a jeho práci ocenit, a to hlavně tak, že takovéto kávy si můžete dopřát mnohem více.

Mnohem více? To vás asi děsí, protože existuje široké povědomí o tom, že káva je velmi nezdravá, a to hlavně kvůli obsahu kofeinu. Ano i ne. Záleží jak na druhu kávy (a poměru směsi, robusta obecně obsahuje více kofeinu než arabika), tak i na způsobu přípravy. Šálek kávy z mokka konvičky nebude mít jako espresso lahodnou cremu, zato na jeho povrchu pravděpodobně najdete něco jiného: duhové olejové skvrnky, které jsou právě tím "špatným". Proto je lepší nechat je plavat na hladině a pár posledních doušků si z takového šálku raději odpustit.

Následující odstavec by měl být označen jako spoiler: ohrožuje správnou funkci vašeho placebo efektu, pokud si rádi odskočíte na šálek espressa například z knihovny, doufaje že vás probere. V tomto případě vás probrala spíš procházka, protože správné maximálně třicetisekundové espresso narozdíl od jiných smrťáků obsahuje kofeinu jen slutečně velmi malé množství, které byste měli pocítit pouze pokud byste byli velmi citliví a kávu (nebo jiné zdroje životabudícího kofeinu) byste konzumovali jen opravdu zřídka. Pro někoho dobrá, pro někoho špatná zpráva :)

A tedy pro shrnutí: espresso je jiné. Espressa se nemusíte bát pít hodně, pokud ho pijete bez mléka a cukru, nemá žádné kalorie, jen spoustu aromatických látek, které vám trochu rozbuší srdíčko a zvednou tlak, nicméně v jejich zástupu jsou také antioxidanty a jiné prospěšné látky. Cukr a mléko dost možná necháte na stole netknuté, protože espresso vyniká celou škálou dobře znatelných lahodných chutí, které doprovází výrazně menší hořký ocas. Pokud jste zvyklí pít třeba dvakrát denně kávu filtrovanou, z mokka konvice či frenchpressu, neměli byste mít problém usnout ani po desíti šálcích espressa, protože i přes to množství se pravděpodobně dostanete na výrazně nižší dávku kofeinu.

pondělí 19. července 2010

Expresně o espressu

Espresso není jen jediný způsob přípravy kávy. Zato je jen jedno.

Espresso je kávový napoj, který vzniká extrakcí při tlaku 9 barů a teplotě 90 °C. Doba extrakce trvá 20-30 vteřin a za tuto dobu do dostanete emulzi o objemu 20-30 mililitrů. Zní to jednodušše, ale jednoduché to vůbec není! Proč je to tak složité naštěstí v zásadě není vaše starost. Vy máte jen dostat perfektní espresso. Co to ale je?

Káva uskladněním (vlhkostí vzduchu, světlem apod.) mění své vlastnosti, a na tyto změny musí barista reagovat mletím. Do páky kávovaru tak musí na jedno espresso nacpat 7 g kávy, umleté na takovou hrubost, aby nebyla moc hrubá (a čili káva nevytíkala rychleji) nebo moc jemná (a čili nevytíkala moc pomalu). Předem namletá káva má větší plochu a pohlcuje vlhkost ještě rychleji než zrna, a tudíž má ideální rozměry a vlastnosti hned po namletí.

Kávové zrno se skládá z vlákniny (dřeva) a olejů, které obsahují ta skvělá aromata. Espresso je vynikající nápoj, protože narozdíl od ostatních příprav (až na arabskou kávu v džezvě) umožňuje oleje zpracovat v emulzi, v které jsou lehce stravitelné a zdravotně nezávadné. Obsah kofeinu je pak pouze minimalní, pokud barista svou práci odvede dobře a přípravu kávy zastaví v momentě, kdy začne výtekat namísto kýžené emulze plné skvělé chuti pouze hořká dřevitá voda ("dobré" oleje v tenhle moment už došly).

Co jsem myslela tím, že espresso je jen jedno? Zapomeňte na piccola a ristretta.

Espresso je vždy:
Tlak9 barů
Teplota vody90 °C
Hmotnost kávy7 g
Objem20-30 ml
Doba extrakce20-30 sec
UPDATE:  V tzv. third-wave kavárnách se na jedno espresso používá i více než 7 g kávy (většinou 9, záleží na kávě), objem espressa se dnes častěji posuzuje podle váhy.

Presso je česká specialita, kterou byste mohli vymýtit ze svého slovníku. Český člověk byl už od začátku tak velkorysý, že si a svým zákazníkům chtěl dopřát velký nápoj. V případě však, že necháte z kávovaru vytéct vodu o objemu hrnku na čaj, zabije to všechny dobré vlastnosti espressa, které jsou zároveň i důvody, proč tuto kávu pít. V tuzemsku se tím tedy často chápe vražedný nápoj s delší dobou extrakce, větším objemem (a to třeba až 150ml) a obrovskou dávkou kofeinu. O espressu zpravidla nemůže být řeč.

Piccolo je další ryze český výmysl. Piccolo přišlo na scénu jako menší verze "pressa" a v italštině to prý znamená "pikola". Dávat si ho má smysl tedy jen v českém (a asi slovenském) prostředí, protože bude méně zdravotně závadné, ale i tak to bude káva základními baristickými pravidly nepolíbená. I tak se většinou dostáváme na objem asi 60 ml, což je stále dvakrát více než espresso.

Ristretto je nápoj o velikosti asi 15 ml. To je asi tak jeden doušek. Zní to profi a existuje představa, že to pijí Italové. Pravdou ale je, že je to poloviční espresso a většinou vám ho udělají s poloviční vodou za poloviční čas. Nemá moc smysl ho pít, když si představíte, že klasické espresso má úplně stejný obsah a kvalitu, jen objem je menší (a cena nejspíš nikoliv). Dříve, když se používaly ruční kávovary, to znamenalo stejné množství vody a kratší čas.

Lungo nebo Americano. To je to, co máte chtít, pokud máte rádi plný hrníček a nepříliš silnou kávu. Na stůl by se vám měl dostat velký šálek s obsahem klasického espressa (tzn. max 30ml) a konvička s horkou vodou, kterou si espresso zvětšíte tak, jak ho máte rádi. Vždy to bude ovšem nápoj, který je slabší a pokud chcete hodně silné kávy, nezbyde vám než si objednat dvojité espresso (doppio).

Kavárna sama sebe označuje za kavárnu

Začnu podivnou otázkou, jejíž smysl brzy objasním. Máte rádi víno? Nejspíš ano a to je dobře, protože mezi kávou a vínem existuje hodně analogií, nebo je aspoň teď uměle vytvořím :)

Stalo se vám někdy, že na otázku, jaké mají víno, vám odpověděli, že červené a bilé a nic víc? Naštvalo by vás to? Asi ano. A že vám nalévají víno z krabice? Jak byste asi tak zareagovali v takové vinárně, šli byste tam ještě někdy?

S kávou se v podobné situaci však ocitáme mnohem častěji. Nevyzná se v ní často ani zákazník, ani ten, kdo vám ji podává, a ve velkém počtu případů espresso vůbec není espresso, jen černá hořká a nezdravá voda. Kde jinde by měli chtít dostat dobrou kávu než v kavárně? No není to logické?

Nikoho nenutím, aby se za kavárnu označovali. Pokud to však už jednou udělají, jako zákazník něco očekávám. Pro majitele přidávám návodný lehký klíč, jak zjistí, jaký podnik podle této jednoduché logiky vlastně provozují. Pokud prodáváte víc čaje než kávy, jste podle mě čajovna. Jestli čokolády, pak jste čokoládovna. ... Dál už to jistě zvládnete sami.

sobota 17. července 2010

Nechte se rozmazlovat v Park Lane Cafe


Kavárna Park Lane patří mezi mé nejvýraznější dluhy, které si na Kavalérii již delší dobu střádám. Patří mezi kavárny milé, poklidné, s obsluhou úžasnou a usměvavou a kávě a pochutinám, které k ní nabízí mohu těžko něco vytknout.

Ale popořádku, interiér patří mezi ty kavárenské, příjemný, nepřeplácaný, se stolečky měnšími pro malé společnosti až po ty větší, kam se vás vejde krapet víc, ne však zase mnoho. V letních vedrech sem můžete utéct před vedrem, nebo se pražit na malé zahrádce. 

Obsluha se řadí mezi ty nejlepší, které v poslední době zažívám, poradí, neciví s prázdným úsměvem, popřeje dobrou chuť a je jaksi příjemně živelná. Ostatní kavárníci by se sem mohli chodit inspirovat, nevím, jak to dělají.

Možná mám tip - před každou směnou si dají jeden ze svých vynikajících dezertů, kvůli kterým osobně do Park Lane chodím, menu pravidelně obměňují a čas od času se objeví něco nečekaného, o čemž se můžete dočíst na jejich facebooku. S jejich dezerty se neseknete, sám doporučuji mazlavý vlhký čokoládový dortík říznutý ovocnou omáčkou, skvěle vymyšleno a perfektně připraveno. Kromě toho si můžete vybrat z nabídky baget, salátů a dalších drobností. K pití dostanete nějaký ten koktejl, já tu rád srkám virgin mojito. 

Kávu Filicori a její přípravu lze těžko kritizovat, ale Park Lane patří mezi kavárny, kam se nemusíte bát zajít i jen na kávu a dokonce kvůli kávě a ruku na srdce, o kterém podniku se to u nás dá říct, že?

Závěrem musím vyjádřit své obavy, že mi zasednete místo a "vyžerete" ten čokoládový dortík, takže se na Park Lane vrhejte s rozumem, budete odcházet příjemně obluzeni a jistě i rozmazleni a to bez ohledu na to, jakou společnost si sebou přiberete. Tato kavárna se stává jednou z mých oblíbených a jistě tím svůj doprovod potěšíte. Více takových kaváren v Brně!

Kavárnu naleznete zde a k návštěvě vás jistě inspiruje i jejich povedený web s aktuální nabídkou.

čtvrtek 15. července 2010

Škola kávy

Musím s omluvami přiznat, že poslední dobou se tu na blogu nic nedělo a mám v plánu to napravit. U nás se toho totiž dělo hodně!

V prvé řadě jsem se včera vrátila z baristického kurzu, který pořádá Škola kávy. Dozvěděla jsem se tam o kávě spoustu úžasných informací, o které se s vámi chci hned v několika článcích podělit. Ráda bych ale zdůraznila, že to neznamená, že jsem odborník. Chtěla bych o kávě psát tak, aby to bylo jednoduché a přístupné všem, nikoli vyčerpávající, a rozhodně o jemných detailech nedokážu diskutovat. Občas to bude jistě zjednodušující, ale snad účelně. Odborníci to mohou s radosti přejít, laici se ale můžou začít těšit :-)