čtvrtek 18. srpna 2011

Za humny

Kavárny jsou městským úkazem. Moc si nedokážu představit, jak si venkovské tetičky po hrabání se v hlíně nalakují nehtíky a na místo k plotu jdou ukázněně pomlouvat do kavárny jako městské paničky. Nemetropolitní kavárny mají ale pro kolemjdoucí cestovatele jednu velkou výhodu: a sice nefingovanou atmosféru flákání. Jsou to pro nás řečené oázy klidu, protože si výletíte a nemyslíte na to, že vám doma za chvíli dopere pračka, ani že ještě dnes musíte zajít na poštu. Jako zlatý důkaz této pravdy poslouží věru ukázkově kouzelné a úspěšné Café Fara, které má právě nejvyšší sezónu a praská ve švech. Máme pro vás na sklonku léta ale ještě jeden výletní tip, který se vyplatí navštívit, než nám hezké počasí zmizí a podzimní listí zahrne sníh. I tak by ale u starých kachlových kamen vlastně mohlo být dobře.

Kreative Café je prostě dost podobný zážitek. Staré sedlácké stavení na ulici vedoucí jak jinak než ke kostelu, je přesně tím, co by zde našinec rád hledal. I majitelé tady se dovtípili, že maloměstské bábinky už asi na pokec ve vymazlené kavárně nenaučí. Koncept kvalitní kavárny tedy aspoň nafoukli o ještě jeden rozměr a udělali z ní místo na lelkování u hracího stolu. Každý stoleček tady je opatřen mozaikou, která z vlastní desky stolu dělá hrací plochu: pro člověče nezlob se, šachy nebo třeba mlýn.

Vás bych tam ale jen kvůli šachům neposlala. Ani kvůli prodejní výstavě filcových broží ve tvaru zvířátek a oblud. I když mají jména. Poslala bych vás tam jedině za domácími zákusky, grenou a oranginou, měnící se nabídkou piva od malých pivovarů, levnými rozpékanými bagetkami a docela dobře připravenou kávou. Bohužel konvenční směs komoditní kávy už tak dobrá není, ale pořád by bylo v Česku moc pěkně, kdyby na každém malém městě kávu připravovali aspoň někde takhle. Na stěně krom toho visí certifikát o baristickém školení paní majitelky. Od Roberta Trevisaniho, který určitě škytá pokaždé, když na cappuccino bez předchozího optání hostům dávají čokoládový toping. Aspoň Tři krále to myslím zmátlo:

Zaujalo vás to? Tak nasaďte batůžek a zajeďte si do :: Kreative Café, Velká Bíteš ::

sobota 18. června 2011

Co se dá v kavárně dělat

A máme tady zase léto. Konec zkouškového mě poznamenal natolik, že bravurně zvládám denní maličkosti rozvláčně popisovat košatými větami a odrážkami. (Tipnete si, co vlastně studujeme?) Všechno má svou strukturu a aplikovat tuhle schopnost se dá po pár seminářích kamkoli. Jistěže i k nám na blog. K čemu slouží kavárna? Napadá mě funkce životabudící a obživná, funkce sdružovací, sbližovací, informační, kulturně-vzdělávací, relaxační a terapeutická :) Pojďme se ale pobavit i o nějakých zajímavějších konceptech.


LikeYou.cz


Pamatujete si xChat? Přijdete do místnosti, oslovíte někoho cizího, kdo se vám zdá sympatický, a hned si povídáte. Jednoduché! Takovéhle seznámení už nefunguje jen ve virtuální realitě a nemusíte být zrovna sangvinický extrovert, abyste sebrali odvahu. Je tady totiž LikeYou, což je brněnská verze cool projektu Like-a-Little. Takže směle vstupte do kavárny, vybalte notebook nebo smartphone a sledujte dění v příslušné kavárně nejen fyzicky, ale i virtuálně. Po pár očních kontaktech stydlivě naťukejte pár vět, refreshujte jako diví a doufejte, že ten drahý koktejl za vás už zaplatí ten druhý. Nezbytnou podmínkou ke zdárně splněné misi je ovšem mít štěstí, aby dotyčný či dotyčná tenhle fígl taky znali a měli přístup k netu. Chytrému napověz a hloupého kopni, upuštěný ubrousek či papírek s názvem stránky by snad mohl případně tyhle nedostatky doladit i bez násilí.


SpeedDating


Pokud se vám předchozí způsob lovu zdá zbytečně zdlouhavý, je tu něco rychlejšího a okatějšího. SpeedDating vymyslel jakýsi americký pastor, aby ovečky v jeho komunitě víc randily a komunita se rozrůstala a kvetla. Domníval se, že díky magickému kouzlu prvního dojmu, haló efektu a kdovíčeho ještě se do dobrého protějšku můžete zamilovat během pár minut. Systém je následující: předem se zaregistrujete, do kavárny pak dorazí stejný počet chlapců a dívek či jejich starších variant podle předem stanovené věkové hranice, a zábava začíná. Na hovor s jedním partnerem máte vždycky jen pár minut, které vám neúprosně stopují organizátoři. Po jeho skončení si zapíšete body z prvního dojmu, a hned se zase vyměníte s někým dalším. Na konci se sečtou pluska, a pokud jste oba uspěli, organizátoři vám pošlou po skončení kontakt. V Brně se takhle randí v Café encounter a v Café Scala.


Coffee, please!


Kavárny ale nejsou dobré jen na milostné hrátky a plýtvání časem. Můžete si tam třeba domluvit neformální lekci angličtiny a bude bezvadné, když se vám do hry podaří vtáhnout i personál. Takovéhle kurzy se organizují online a jsou zadarmo. Nečekejte učitele, ale pár lidí, co nemají možnost si angličtinu procvičovat tak, jak by chtěli, a tohle ten problém řeší. Zatím se trénuje v Bratislavě (English Coffee, Toastmasters.sk). Víte o nějakém brněnské alternativě? Pokud ne, můžete ji založit... přijdu!


CoWorking



Jelly #1 in Brno on 24-11-2010 from The Works on Vimeo.
Další kreativní nápad na efektivní trávení času v kavárně poskytuje stránka The Works. V Brně už proběhlo pár jellies, což jsou setkání, na která se chodí pracovat. Máte rádi rušno a lidi kolem vás, i když se potřebujete soustředit? Pokud nemáte kancelář, doma se jen kopete do zadku a namísto věnování se pracovním povinnostem pořád raději umýváte okna a vymýšlíte co vařit, je tohle přesně pro vás. Energicky nabité pracovní prostředí uzavřeného salónku naplněné pilnými včelkami vás možná namotivuje a vrátí do hry. Do Café 99 si dokonce můžete i nechat posílat poštu!


Deskovky


Když už si nemáte co říct, hra vás z trapného ticha hravě vytrhne. Prošmejděte kavárnu, jestli tam něco nenajdete: dost možná budete mít radost ze svých objevitelských schopností, protože často bývají k dispozici aspoň šachy, dáma, nebo pexeso. Nemusíte se ale omezovat na hry ve dvou, skvělou nabídku her má třeba Café encounter. Já mám nejradši Bang! a Carcasonne. Pro jistotu ale připomínám, že hrát na veřejnosti poker o peníze je ilegální...


Larp


Jsou pro vás deskovky nuda? V kavárně se může stát i to, že tam potkáte skvadru fakt divně oblečených cápků. Pokud se to stane v Trojce, nelekejte se, nejspíš tam skupinka nadšenců má právě larp, zábavnou formu na hranici mezi hrou a divadlem. Pokud rádi měníte identity nebo chcete ukojit nevážné herecké ambice a něco zažít, nebojte se přidat.

Tak se v létě dobře bavte!

neděle 12. června 2011

Cafe Mitte a nejlepší káva v centru


Neonová cedule a nejlepší káva v kelímku, jakou v samém centru Brna aktuálně dostanete. Kavárna Café Mitte je rozhodně příjemná i k sednutí, ale spíš je ten podnik tak maličký, že pokud se vám podaří najít volné místo, budete skákat radostí. Nachází se kousek pod Špalíčkem, takže se nejspíš bude stávat, že kolem něj budete chodit zatraceně často. To přestane být dobrou zprávou, až z toho bude solidní závislost na kofeinu.

Krásný naleštěný kávovar Mirage je tam spící bestií, která čeká na vzbuzení od zkušeného baristy či baristky. S radostí by zvládnul obsloužit mnohem více hostů, než je denní kapacita takto maličké kavárny, takže se nebojte toho říct si tam o denní dávku životabudícího kofeinu, i když si nemáte kam sednout. Takhle to všechno dává smysl: Mitte je malá kavárna s úzkou nabídkou, která však dobře ví, co jsou schopni zvládnout, aby to mohlo stát zato.

V kofeinovém opojení ztratíte pojem o čase i místě. Zapomenete, co jste už měli, a dáte si to cappuccino znovu. Budete sedět, obklopeni vůní kávy a stěnami v teplé oranžové barvě, budete si užívat hluk ulice, hodnotit oblečky kolemjdoucích a zcela vás polkne jižanská životní filozofie maňana. Až vás vytrhne zvuk mlýnku a vy si uvědomíte, že tu něco nehraje: „Copak v Itálii že by měli Doubleshot?“ To je nějaké divné. A teď vás to udeří: musím vlastně na přednášku. Exujete dokonalé espresso (přesně jako Italové) a utíkáte se přidat k mraveništi v ulicích. Pokud máte zrovna rozpitý frenchpress, už nikam nepůjdete a po zbytek odpoledne budete řešit jedinou otázku: víno ze Znovínu, od Šamšuly nebo od Skoupila?

neděle 1. května 2011

Doubleshot dobývá Brno



Na kavárenský svět Doubleshot zaútočil teprve někdy na podzim. Majitelé maličké pražírny kousek od Prahy přišli s odváženým nápadem distribuovat v Česku velmi kvalitní, výběrovou a čerstvě praženou kávu, kterou získávají přímo od farmáře. Daří se jim to překvapivě: v Praze si již stihli naklonit ty nejlepší kavárny jako Al Cafetero nebo Café Lounge. Útočí ovšem ale i na váš ranní stůl - snaží se propagovat a zpřístupnit i přípravu kávy alternativními způsoby tak, abyste si ta voňavá zrnka mohli opravdu vychutnat (aniž byste tu težce vydřenou kávu zprznili, protože to by byla zatracená škoda). Snad není už třeba značku více představovat, protože myslím, že už o ní něco zaslechnul každý milovník kávy u nás. Samotné mi Doubleshot zachutnal natolik, že si jejich zrnka troufnu přirovnat jen k opravdu kvalitní kávě, na jakou jsem narazila jinde jen díky zahraničnímu kávovému předplatnému.

I když se Doubleshot věnuje hlavně jednodruhovým arabikám, které se náramně hodí právě pro alternativní přípravy, praží i skvělou espresso směs Tam Dem. A co to teda je zač?
Naše jarní espresso směs je kombinací čerstvého mikrolotu z bolívijské farmy Porfiria Mamani a etiopské kávy z regionu Sidamo od Haile Selassie. V chuti najdete jemné tóny toffee a čokoládové pěny. Výborně se hodí i na přípravu nápojů s mlékem.

Samozřejmě netrvalo dlouho a pytel s kávovými zrny Doubleshot se roztrhnul i v Brně. A kde?
- Café encounter od pondělí 2.5.
- Hostel Café (čili Café Mitte) to je ta fungl nová kavárnička hned po Špalíčkem. Že by konečně dobré coffee to go v centru? Asi jo!
- Kavárna Spolek nabízí od Doubleshot jak espresso směs, tak i ony arabiky připravené jako espresso nebo v frenchpressu)
- Kávové delikatesy (čili Café Minor). Krom espressa vyzkoušejte i kávu z frenchpressu, mokka konvice či vacuum potu.

Tam teda dem! Ve Spolku, v Minoru a v Encounteru si můžete kávu rovnou i nakoupit domů. Tak to běžte vyzkoušet a dejte vědět, co vy na to :) Podle mě to cappuccino nemá chybu!

pondělí 28. března 2011

Co ke kávě?

Co máte ke kávě rádi? Cigaretu? Noviny? Lžičku? Ač mapovat kvalitu tiskovin v kavárnách mě dosud nenapadlo a zvážím to, článek o sladkém možná bude aspoň prozatím užitečnější. Je to téma milé i nemilé, nejsem totiž poslem dobrých zpráv: ač situaci významně zlepšilo za poslední rok Kokino, zákusková situace v brněnských podnicích je vážná, neřku-li dokonce zoufalá. Jak si teda stojíme? (Nabírám si porci pomerančového dortu, tohle se bez přímého přísunu glukózy psát nedá.)

Zásadně mi v Brně chybí správná patisserie, francouzská pekárna s pečivem i dezerty, z klasických surovin a s klasickými recepty. A právě u otázky surovin se musíme rozdělit na tábory podle toho, jak si odpovíme na filozofickou otázku: vezmeme dezerty s cukrářskými gely a prefabrikovanými krémy na milost? Přesně to je totiž důvodem, proč většinou "cukráren" s levnými větrníky, špičkami a indiánky musím pohrdat. Nevěřte tomu, že pokud se někdo snaží udělat správný věneček z nešizeného odpalovaného těsta, se skutečným žloutkovým krémem, dostane se někam pod cenu 30 korun za kus. Zákusky z gelů jsou oproti tomu levné, lehké a zvládnul by je dát dohromady podle návodu i modelář letadel. Jak si tu otázku vyřešíte nechám na vás, pokud na chemii v jídle nejste hodně citliví, většinou hodně chutnají.

Nejlepší dezerty v kavárně
1. Park Lane Café - domácí banánový cheesecake
2. Café Saggio - domácí perníková buchta s poctivou šlehačkou
3. Marilyn Café - dobré poctivé i netradiční koláče
4. café Encounter - mascarpone s teplým ovocem a pralinky z Litomyšle
5. Zastávka - křupavé pečivo a buchty z vybraných pekařství
6. Mezzanine - teplý pastel (pozn.: A café bonbon je vlastně káva i zákusek v jednom :)
a mimo soutěž: mimobrněnské Style Café ve Slavkově.

Tungsram a Encounter také nabízejí řecký jogurt s medem a oříšky.

Svěží vítr do dezertové kavárenské scény zaválo samozřejmě Kokino a nevěřím, že by se s tím fenoménem ještě někdo nesetkal. Jedná se o domácí dezerty ze všeho, z čeho by měly být (včetně hříšného množství másla a domácí vajec). V jejich nabídce nalezenete čokoládový dort se zázvorem a s bílým rumem, čokoládový dort se švestkami, čokoládový dort s čili a pomeranči, čokoládovo-karamelový koláček, medovo-levandulové bábovičky a kaštanový koláč. Seznam míst, kde jej dostanete je na webu. Aktuálně: Alfa, Art, Design Café, Encounter, Falk, Kafe do vany, čokoládovna Minach, Skleněnka, Tungsram, Zastávka.

Méně známým projektem je také Buch Ta, jejíž buchty a sušenky jsou pravidelně k naleznutí a k snězení ve Falku. Co vím, tak je tohle hnutí milovníků domácích dezertů, co se na tu situaci už nemohli dívat a tak dali ruce do těsta, specifické jen pro Brno. A jsem na ně pyšná. Žít Brno!

Pak je tady kategorie cukráren, v nichž je káva doslova nepitelná. Nadpis si teď v hlavě laskavě obměňte na verzi Co, když ne kávu a jedeme dál!

Do této kategorie patří i většina cukráren a restaurací. Váhavá jsem ohledně D-Café, kteří mívají zajímavé dezerty (se sentimentem vzpomínám na banánový dortík s pařížskou šlehačkou), jejichž nabídka ovšem není moc stálá, občas jsou dost vyjezení a občas se mi zdá, že tam dezerty stojí a koukají ve vitríně moc dlouho. V Avia Café občas narazíte na velmi dobrý klasický koláč tarte au citron (tedy rozhodně nepohrdejte ani limetkovým). Dost restaurací nedávno objevilo krásu a jednoduchost čokoládové pěny chocolate mousse, čokoládového fondantu a domácích sorbetů. Jedny z nejlepších domácích dezertů nabízí Zemanova kavárna (a jsou na tuhle kolekci dezertů tak pyšní, že na ně měli dokonce i reklamu na billboard). Jedná se o dortíky, které lehce připomínají levnější verze z gelů a tak, ale jsou opravdu poctivé a zajímavé. A pak připomeňme také Sunset Restaurant, který má kromě stálé nabídky dezertů týdenní nabídku pečeného dortu, který je, aspoň v případě těch hutných čokoládových, neskutečně hříšný. Teď v zimě se v restauracích vyplatí koukat po dezertech z dostupných i v tomto čase - pošírované hrušky, šátečky plněné povidlím nebo třeba tvarohové knedlíčky plněné sušenou švestkou v marcipánu, obalené v ořechové panádě.

Asi jste také slyšeli, že je staronově otevřená cukrárna s prvorepublikovou tradicí - cukrárna Kolbaba. Mají zajímavé minidezerty i některé méně klasické dorty. Zatím jsem ozkoušela jenom párkrát, davy zvědavců trochu nestíhají, ale nebojte se sdílet své dojmy do komentářu.

Zapomněla jsem na něco? A vlastně - čím si chodíte spravovat nervy vy?