neděle 29. listopadu 2009

Výlet za stylem - Style Café


Tak měla bych psát esej do školy, ale dnes jsem navštívila místo, o kterém napsati je tak nezbytné, že je to nejspíš událostí zásadního charakteru pro světový mír. Totiž kdyby se každý zastavil do podobné kavárny aspoň jednou týdně, svět by musel být o poznání lepší místo.

Dnes se vydáme na výlet. Pojedeme do Slavkova. A slintat po něm budete nejen vy, ale i zbytek týmu, protože na výlet zvu i je. Objev jsme učinili já s mým drahým a prve nás k němu inspirovala Chilli Jullie , která z destinace s krásným zámkem a parkem udělala téměř ráj. Poprvé jsme kavárnu navštívili na jaře, od té doby však procházku v zámecké zahradě už vynecháváme, protože se nemůžeme dočkat (a pak hnout, což vysvětlíme dál). A dnes, když v naší oblíbené kavárně Coffee Club v Medlánkách už neměli víkendové tiramisu (což asi dělá první možnou výtku po půl ruce pravidelných návštěv), dostali jsme chuť se trochu projet..

A nelitovali jsme. Dá se polemizovat nad tím, zda je to vlastně kavárna nebo cukrárna, jelikož špičkový sortiment v obou kategoriích vás prostě nevyhnutelně zmate. A ač jsem známá jako milovnice kávy, jež tu vždy byla nadprůměrná, těžko říct, na co se vlastně těším nejvíc. Ovšem tu kávičku hned tak neodbydem: protože teď je opravdu dotáhnutá do dokonalosti. Nešlo přehlédnout, že teď už dostanete jiné cappuccino, než má Julie na fotce. Mléčná pěna dnes, dámy a pánové, nejspíš prošla školením, protože se nám dnes na stůl dostalo perfektní cappuccino Illy, z hebkou hlaďoučkou sametovou pěnou a latté art rosettou. To ale není to jediné, co vás potěší. Hned jak vstoupíte vás totiž udeří do očí vitrína se zákusky a svou magickou mocí vás tak zmámí, že nebudete chtít odejít; tím spíš už vůbec né poté, co jeden z nich ochutnáte, a nakonec to beztak skončí tak, že se necháte uchlácholit k odchodu až (a pouze jenom pokud) si jich domů ponesete krabici. Představu koňakových špiček, větrníků a indiánků hoďte za hlavu, protože tyhle zákusky mají prostě jenom tam. Jsou to všechno luxusní dortíky, bombičky a panna cotta. A dnešní sachr byl jak má být - sušší čokoládový dort s polevou z nešizené hořké čokolády, protřený meruňkovou marmeládou a servírovaný s porcí domácí šlehačky. (A jelikož do budoucna chystám výlet za touto pochoutkou přímo do Vídně, trochu se bojím, že mi tam zas tak moc chutnat ani nebude). Sázka na jistotu jsou ale tvarohovo- či jogurtovo-ovocné zákusky.

Když vejdete, tak tahle kouzelná vitrína každému nutně způsobí úsměv na rtech, ať vám je pět nebo padesát. Přemáhat se nemá šanci, všichni to ví, a je to naprosto evidentní aspoň z jejího skla, které na sobě přes snaživou péči domácích nese otisky dětských prstíků ;) A stejně dnes nejlepší byla scénka, když do kavárny vešla paní, děti za ní volaly "Mááámííí, a mně nějakej velkej čokoládoveeej!", zavřela dveře, děti se nedočkavě nalepily na okno a korunu tomu dal pan majitel roztomilou hláškou: "Nemám radši rychle zamčít?" :))

Takže zkuste se nad tou představou zákusků nezaseknout a dočíst to, koncentrujte se! :P Teď jsme se materialisticky zaměřili na sortiment, neméně duležitý je ale hlavně tamější duch. Kavárnička je maličká, jen pár stolků, a celkově na vás působí, jako kdybyste seděli u hodného strýce v kuchyni. Trochu mi tam chyběla nějaká příjemná hudba, ovšem vzhledem k tomu, že to je opravdu malý prostor a dveře se tam netrhnou, je nejspíš lépe, když se tam aspoň slyšíte dobře vlastního slova. Příjemnou atmosféru tam vytváří domácké přijetí, bar z neomítnutých cihel a starožitné drobnosti. Dveře na záchod s bílou krajkou pak vypadají spíš jako kdyby vás měly vést do obývaku... A ten strejda :) Pán majitel to celé transformuje do sféry, v níž jste vlastně ohromně rádi, že vám dovolí mu za všechno tohle krásné, co pro vás dělá, zaplatit. Usmívá se a je poznat, že mu jeho kavárnička dělá radost, prostě všechno v nejlepším pořádku. Tohle místo si prostě zamilujete a ač se Slavkov zdál nejdřív z ruky, brzy zjístíte, že tam najednou musíte jezdit nějak často...

Jedná se o denní typ kavárny, kde musíte počítat s dětmi, a návštěvu vám silně nedoporučuji, držíte-li dietu. Ač je malá, je poměrně rušná, takže nepočítejte s dlouhými intimními konverzacemi. Stejně ale budete mít pořád plnou pusu ;)


:: STYLE CAFÉ :: Palackého nám. 82. Slavkov. Lokace na mapě.
Orientační ceny: cappuccino 35 czk, zákusky 25-30 czk.

7 komentářů:

  1. Ale, ale paní Sybiliátková, copak jste nám to zatajila za rozverné kulinářské zážitky ve Style Café? Ve vedlejším okně mám otevřený IDOS a už se dívám na spoje do Slavkova. Jestli bych si radši neměla zamčít pusu na zámek místo těch požitkářských exkurzů... :)

    OdpovědětVymazat
  2. Zní to skvěle a láká mě to vypravit se na výjezdní zasedání kavalérie, nebo zlákat někoho blízkého a užít si trochu nestřídmého hédonismu.
    A mám obecně slabost pro hranaté talíře, ani nevím proč, tedy už ta ilustrace mě zlákala :-)

    OdpovědětVymazat
  3. No my právě ten poslední půlrok jsme líní chodit jinam než do toho cofee club, akorát se včera přihodila ta smutná záležitost s tiramisu a my se upomněli na tohle úžasné místo... :) což ovšem neznamená, že bych tam nemohla jít znovu, když jsem tam byla včera, že... :)))

    OdpovědětVymazat
  4. Sibylátko ty mě zabiješ, číst už 2 blogy :)) Jinak mám pro vás pár tipů na kavárny, nejvíc nenápadná je asi jedna na Černopolní, kde ke každé kávě dostanete panáka třešňového likéru. A mají tam úžasné malinovo-vanilkové dorty. Nezajdem o Vánocích?

    OdpovědětVymazat
  5. Pane Kryštůfku Robine, nemůžu nereagovat, i když tento komentář není přednostně určen mě. Ale chci pouze sdílet nadšení z toho automatického domácího likéru :) To je hned úplně jiná dimenze kávy. Ideální doléčení pro rodiče po návštěvě Dětské nemocnice, že?

    OdpovědětVymazat
  6. A mají dokonce "implantovanou" vinárnu, což někteří jistě také ocení :-)

    OdpovědětVymazat
  7. Musím sohlasit ,je to tam prostě dokonalé.

    OdpovědětVymazat