pondělí 28. prosince 2009

Rendez vous s Klimtem

Jednou jsme tak dlouho vybírali nějakou novou nevyzkoušenou kavárnu, kam bychom si mohli zajít, až jsme přebrali. Nakonec jsme se do žádného velkého experimentu nepustili a zavítali jsme do časem prověřené kavárny Rendez Vous. A nebyli jsme zklamáni... ale ani nijak zvlášť překvapeni. Klasika, zlatý střed.

Zlatá je i barva, která je pro Rendez Vous charakteristická. Celá kavárna je pojatá v teplých žlutých a pískových odstínech a na její harmonické uspořádání dohlíží postavy u Stromu života, který rozpíná své větve po stěnách. Na chod kavárny dohlíží postavy (muži) za pultem a ti jsou vskutku ozdobou své číšnické rasy (viděli jste Allenova Sólokapra?). Obsluha je tedy opravdu pozorná a pozorně také nabízí obsah nápojového lístku, který je vyveden ve formátu A3- tedy zvlášť výhodném pro krátkozraké/dalekozraké v závislosti na tom, jak daleko od očí jste zvyklí lístek držet :) V každém případě se tam dočtete, že kromě velmi dobré kávy Illy (zde bychom zvláště chtěli doporučit sesnoubení kávy s mlékem, protože je jemná a zahalují ji zde příkrovem kvalitní mléčné mikropěny), si můžete vychutnat britské čaje Harney and Sons. Kavárna dále nabízí občerstvení především ve středomořském duchu a konečně sama sebe definuje jako "palačinkovou kavárnu".

Takže přátelé, až půjdete na rande a nebudete ho zrovna chtít koncipovat dobrodružně (tedy zkoušet nově otevřené kavárny s rádoby kreativními názvy, před kteroužto "sázkou do loterie" jsme Vás varovali nedávno), zvolte Rendez Vous. Kdo je připraven, není překvapen.

Kavárnu Rendez Vous najdete na Moravském náměstí v těsné blízkosti kina Scala a Moravské galerie a návštěva tohoto jejího sousedství (galerie před a kino po kávě) se jeví jako příjemně strávené odpoledne, nebo to neustále se nabízející rande- n´cest pas?

středa 23. prosince 2009

Sváteční

Do zítra už asi nenasněží, ale ať se vám to líbí nebo ne, vánoce jsou tady. Kavalérie zakončila letošní rok honosnou hostinou v mém oblíbeném podniku La Bouchée, který sem troufale pokusím vetřít. Tento výjimečný podnik totiž, ač není žádnou kavárnou, můžeme směle zařadit alespoň do kávalérií, jelikož mají na výběr hned z dvou druhů káv - Carraro (100% arabika) a Varessina (95% arabica, 5% robusta), jež se obě, narozdíl od toho, co se dočtete v nápojovém lístku, pyšní velmi podmanivou chutí, která je výrazná a exotická, a La Bouchée se tak stává špičkou mezi podniky, kde si kávu jako závěrečnou tečku po výtečném obědě můžete dovolit a nepokazit si den (a že takových moc není). Ještě bych tu mohla vychvalovat ten kukuřičný krém a šťavnatého králíka (taky jste si mysleli, že to je oxymoron?) po provensálsku s krupicovými noky, od toho tu ale nejsme a nechám to nějakým foodbloggerům. Místo toho si teď dovolím Vám nenápadně popřát krásný sváteční čas, ve kterém ta pohoda nebude jen frází z blahopřání, ale opravdu se zadaří, když třeba po výtečné večeři usednete se sklenkou domácího vaječného koňaku a příjemně si poklábosíte se zbytkem rodiny, vykašlete se na všechna ta předsevzetí, která nikdy nesplníte, na nepořádek, který umě zamaskovala skříň a na všechny podobné vrásky, které tento radostný čas vůbec nemají kazit.... a pak si možná i sentimentálně zastesknete, až si uvědomíte, že se vlastně těšíte, co se v novém roce... dočtete na blogu Kavalérie ;)

Jménem nás všech bych Vám tedy ráda popřála šťastné a klidné prožití svátků a ať vám přinese ten nový rok všechno dobré.

úterý 15. prosince 2009

K hodnocení kavárenského požitku

Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá, tasím přísloví k uctění tety Kateřiny v Saturninovi na posloužení mé dnešní rozverné náladě. Aneb napsali jsme pár článků, přišlo pár čtenářů, první pochvaly a první kritiky. Nebráníme se ani jednomu ;) Sdílíme ale názor, že podobných hodnotících blogů a projektů naleznete mraky, a v tom cítíme opodstatnění, proč my můžem trochu zlobit. Pokud jde o brněnské prostředí, nezbývá než doporučit legendární Chilli Jullii, jejíž hodnocení si můžete počíst i v pravidelné rubrice MF Dnes. Nasytí zajisté všechny ty, co chějí profesionální hodnocení kávy i několik dalších kategorií.

My jsme však jiní a nepřihodilo se nám to omylem. Na příliš objektivní hodnocení si nehrajeme, protože k vám chceme přenést hlavně zážitek atmosféry, genius loci, které je těžké polapit. Přesto se do tohoto nelehkého úkolu pouštíme, protože se domníváme, že to je důležitá informace, která zas někde občas chybí a přitom je pro správný zážitek klíčová ;) Jsme ostatně jen obyčejní milovníci kávárenského prostředí, stejně jako vy, a snažíme se přenést ty informace, které se nám zdají podstatné. Neradi srovnáváme a zjednodušujeme, a tudíž vám nezbývá, než se nechat pokaždé překvapit, co nám ta obsluha provedla tentokrát ;)

Nemáme žádné povinné položky a snažíme se přinést charakteristiku vhodnou výjimečně i pro onu diskriminovanou skupinu chaotických požitkářů, jakými jsme sami; pro ty, kteří mají rádi náhody a v příliš uspořádaném prostředí se cítí úzkostliví.

Kavárenský zážitek pro nás však stále neztratil na důležitosti. Z toho vyplývá, že si kvůli hodnocení neděláme velké vrásky. Jedná se o pozorování nezaměřené, ať tu máme aj trochu té teorie:) v praxi to teda vypadá tak, že přijdem tam, kam nás zrovna nohy donesou, sedneme si a děláme úplně to, co normálně :] tlacháme, diskutujeme a frivolně vtipkujeme, na konci možná prohodíme pár slov o tom, co si zasloužilo či násilně stáhlo naši pozornost a... nic víc.

Žádné hvězdičky tu prostě nikdy nenajdete.

sobota 12. prosince 2009

Stroj času: kavárna kdesi v Brně

Uveřejněný článek o jisté brněnské kavárně byl smazán.

Důvodem byla vzájemná dohoda s majitelkami o stažení - ne z kůže, ale článku a trestního oznámení. Z principu nám to bylo zatěžko, neb se to nebezpečně dotýká témat cenzury a svobody slova, ale po diskuzích jsme se rozhodli říznout do sporu břitvou Occamovou a ušetřit úřadům práci a sobě čas i nervy.
Cílem našeho webu není boj proti kavárnám, ale boj spolu s nimi za zlepšení kavárenského prostředí.
Jazykem našeho blogu je satira, někdy jemná, jindy tvrdší.
Přínosem našeho webu je sdílení jedinečných a neopakovatelných zážitků.
Smyslem Kavalérie není stát se kolbištěm bizarních soudních sporů, ale kolbištěm názorů a budeme rádi, když se všichni zapojíte (diskuze jsou pod každým článkem).
Posláním tohoto názorového prostoru není předkládání hotových pravd, ale poskytování zamyšlení a více či méně chaotických dojmů nabídnutých ke společnému sdílení, polemice či vášnivé diskuzi ve vší slušnosti.
V neposlední řadě jsme my tvůrci i terčem kritiky zároveň, diskutujte s námi a poukazujte v našich diskuzích na jiný pohled, na jiný zážitek v dané kavárně, dávejte nám tipy na speciality, říkejte nám, že s námi nesouhlasíte a v čem a pište nám, že s námi souhlasíte "a ještě byste doplnili..."

Děkujeme za Vaši přízeň, Vaše a naše Kavalérie.

středa 9. prosince 2009

Kavárna nás nenutí mluvit potichu

V minulém příspěvku o manifestu jsem se zavděčil matematikům a logikům, dnes zkusím udělat vstřícný krok směrem k psychodynamicky orientovaným kolegům.
Jsem inspirován dnešním zážitkem, který mě donutil přidat další bod do manifestu. Ve velmi příjemné náladě jsme se slečnou Barborou vstoupili do nové kavárny a najednou to začlo, oba jsme se ztišili, aby nás nikdo neslyšel, měli jsme pocity úzkosti, stísněnosti a chladu. Báli jsme se, že nás uslyší obsluha, zamkne a prodá na orgány. Zpravidla si přeji, aby obsluha radio ztišila, teď jsem měl přání přesně opačné a v tom případě je něco shnilého ve státě Dánském.
Tak takhle tedy ne! Člověk v kavárně musí mít pocit volnosti a svobody projevu, je to prostor hlasitého hovoru. Stručně závěrem: Kavárna do Vás sama o sobě nesmí introjektovat negativní pocity a vyvolávat odpor.

Poznámka pod čarou: Suterén, bílé stěny s pruhy v barvě bordó, minimalistický design a šedá podlaha - to opravdu jen stěží může dopadnout dobře.

úterý 8. prosince 2009

Klafé - nelze opomenout

Kavárna Klafé vyrostla v loňském roce na úpatí Kraví hory a můžeme tomu být jedině rádi, vydali jsme se tam krátce po jejím otevření a vím, že naše pocity byly velmi rozporuplné a hodnocení z původního uchvácení klesalo a klesalo.
ALE, žijeme dnes a ne před rokem, v jakém duchu se nedělní večer v Klafé nesl?
Přišla jednou jedna krásná neděle, kdy se konečně sešla celá Kavalérie a vyhradila si pro sebe celé odpoledne, tedy nejdříve úžasný kulinářský zážitek a potom tři kavárny a já mám tu čest psát o Klafé, tedy poslední a nejpříjemnější z nich.
Ihned po vstupu kavárna upoutá svým odvážným a velmi vkusným designem, obecně mám strach z použití zlaté barvy v interiéru a když ji uvidím, tak zpravidla zvedám levé obočí, nejinak tomu bylo i tentokrát, ovšem s podstatným rozdílem - nenásledoval úšklebek, ale úsměv. Byl jsem velmi potěšen tím, jak se zlatá barva prolíná interiérem a vůbec nepůsobí nepříjemně, či invazivně, jednotlivé prvky na sebe hezky navazují, zlaté linie na stěnách se potom opakují v podobě originálního osvětlení nad každým stolkem. Sezení si můžete vybrat různé - rozplácnout se, usadit na židli a nebo postát u vysokého stolku, to vše je velmi sladěné a prostor nepůsobí roztrhaně na nenavazující části, zůstává kompaktní a tvoří harmonický celek.
Za sebe jsem v interiéru našel jeden malý nedostatek a to pozice věšáků na kabáty, které jsou takřka nedostupné, ale v zásadě mě to nijak neomezuje.
V létě je k dispozici hezká zahrádka, která přímo navazuje na kavárnu a přechod mezi vnitřní a vnější části je velmi přirozený a nenásilný, Klafé se v létě prostě jen prodlouží.
Nu ale vyrhněme se k obsahu kavárny, tedy na obsluhu a poté něco do žaludku. Klafé jsem navštívil asi 4x, poprvé jsme nebyli nadšeni a dokonce i trochu zklamání (asi těžkopádný rozjezd) a od té doby jsou excelentní, v inventáři mají jednoho velmi schopného, příjemného a ochotného číšníka, který rád zodpoví dotazy a obstál i před slečnou Barborou (v diskuzi o Tonicu), působí profesionálně a nenuceně, zkrátka takto si nějak představuji ideál do kavárny (podobně kvalitní obsluha se moc často nevidí, ale mají ji třeba i ve Spolku - asi mají stejného dodavatele), rovněž další personál, který jsem měl tu čest potkat, v kontextu jiných kaváren patří mezi ten lepší a a dost nadprůměrný.
Do břicha jsem si objednal nakládaný hermelín (ne poprvé) a mají tam skvělý, dobře kořeněný a nádherně servírovaný, mám slabost pro hranaté talíře a zde se mi jich dostalo vrchovatě a obecně veškeré podávání bylo výborné a kvalita také, mají dobrou kuchyni a překvapivě i v neděli večer působil ledový salát čerstvě, zkrátka tak, jak by to všude mělo být (ale není). Klafé na nějaký velký oběd není a spíše se tam najíte lehce a zdravě a velmi chutně.
Hodnocení kávy mám zprostředkované od kolegyň, hodnotili ji jako přijatelnou, neodmítly by ji, daly by si ji znova, ale pokud by majitel chtěl do něčeho investovat, tak tady se mu naskýtá příležitost. Zkrátka káva v pořádku, ale asi by se tam jen kvůli ní nikdo z nás nevydal.
Tedy... rozhodně tam jděte a užijte si to, bude se vám tam líbit, zvláště pokud chcete zažít něco designově nevšedního a odvážnějšího, "obsluhově" na vysoké úrovni a "jídelně a pitně" také. A v závěru budete překvapeni cenou, kterou bych možná očekával vyšší, ale děkuji za tu aktuální.
Jděte tam ve skupinkách do pěti lidí, pro velkou společnost to není, ale to dle mého názoru není kavárna obecně, zajeďte tam ráno s kočárem a miminem na snídani, na lehký pracovní oběd a na večerní romantickou schůzku, která jistě zúčastněné potěší. Málokdy se vidí tak univerzální prostor.
Závěrem malý tip: dopoledne mají skvělé domácí pečivo, z muffinů se při podávání ještě kouří.


Kavárnu Klafé naleznete na Klácelově.