úterý 27. března 2012

Londýnské kavárny

Pokud jde o kavárny v centru, nemá cenu obligátní podniky opakovat. Snad jen dodám, že Nude Espresso (s mottem "Respect the bean.") najdete také přímo na rohu Soho Square, v těsné blízkosti kavárenských sestřiček Milkbar a Flat White a jejich kamaráda Fernandez&Wells, i když Nude je z nich asi nejlepší, a to hlavně v kvalitě doprovodných pochutin. Soho je vůbec super čtvrť pro gurmány, absolutního snídaňového vítěze ale najdete na druhé straně Oxford Street - legendární podnik Kaffeine, kde všechno chutná jako nebe. Nezůstávejte ale v centru moc dlouho, protože kolem rostou další (a méně profláklé) klenoty.

PRUFROCK


Ostatně Prufrock je z Tottenham Court vzdálený tak 15 minut chůze. Pozor na doubledeckery, bylo by škoda připravit se o zážitek z (na místní poměry) velké kavárny v industriálním stylu, která láká na jméno WBC šampióna 2009, Gwilyma Daviese. Ten není jen tak nějaká legenda, o které se šušká, ale opravdu tam na sklonku nedělního odpoledne byl a u aeropressu jsme dobře pokecali, aniž bychom tušili, že je to on. Baristé v Prufrocku jsou vycepovaní až běda, mají každou novinku a bezpočet alternativních příprav a povídání si se zákazníky mají nejspíš výslovně uvedené v pracovní smlouvě. Při sledování jejich práce dostanete dojem, že jde o něco krajně exaktního a vědeckého, a že je jen otázkou času, kdy začnou po kavárně chodit v bílých plášťích. Motto nemá, ale já navrhuju "All because of coffee."

Counter café


Skok na východní cíp Londýna. Dopravit se tam i kouzelnou londýnskou nadzemkou trvá opravdu dlouho, ale věřte mi, že tohle dobrodružství stojí za to. Hlavně se nenechávejte svést a nenapráskejte se už v kavárně Hackney Pearl, která je sice blíž u zastávky, ale jediná byla z našeho výletu skutečným zklamáním. Counter café oproti tomu mají dva Australané a jejich flat white byl asi nejlepší, co jsme měli. Na Counter café je ale káva jen třešničkou na dortu. Tedy dortů tam tak moc nemají, spíš různých buchet, ale všechno je tam hrozně dobré. Jinými slovy, tady se skutečně napráskejte. Tohle je to místo na full English breakfast. Nebo na vejce benedikt s lososem, zapité kávou a zázvorovou limonádou. U toho můžete koukat přes řeku na zbrusu nový olympijský stadión, nebo se nezdráhejte při pěkném počasí zakempit přímo na břehu řeky. Jistěže nic není TAK dokonalé, místní personál má všechno jiného než nějaký systém v tom, co dělají, takže vám objednávku možná skvěle popletou, ve výsledku se ale budou hrozně snažit, usmívat a omlouvat a dostanete ještě pár nápojů navíc, tak proč se stresovat na výletě. Musím vás ale upozornit, že tohle místo je hip. Jsou tam ale ti praví hipsteři, kterým se ostatní snaží podobat. Žijí své životy v téhle krásné čtvrti, v tomhle bývalém skladu, z kterého je galerie, a chovají se, jako kdyby nešlo o nějakou uncool metropoli, ale o malé město.

Pavillion


Až se přejíte v Counter Café a konečně se donutíte zvednout, dejte si procházku. Projděte se přes Victoria park a i když si budete v duchu přísahat, že už se nidky nepřejíte, za chvíli to uděláte s radostí znova. Důvodem je Pavillion, kavárna v kopulovitém pavilonu uprostřed parku, která očekávatelně přitahuje hlavně maminy s kočárky a pejskaře. Pavillion je podnik, který by měli v rámci EU povinně replikovat v každém parku, a pak by si děti zase rády chodily hrát ven a neseděly by za pěkného počasí u počítače. Taky je to pro mě model ideální komunikace se zákazníkem, protože se tu během dvou minut úžasně zorientujete v nabídce, přečtete si velké nápisy na stěnách o tom, proč většinu věcí mají organic, kde je berou a co s nimi vaří, a pak ještě budete mít chuť zaplatit jim za ten luxus a snahu víc, než si účtují. Všechno co v Česku "nejde", protože je to moc složité nebo moc práce, tu funguje jako na drátku.

Taylor St Baristas


Taylor Street Baristas je dnes už, dalo by se říct, řetězec. Na některý z jejich sedmi podniků možná narazíte úplnou náhodou, třeba když se cestou do Hyde Parku chcete vyhnout rušné ulice a náhodou odbočíte do postranní uličky. I když jste to neplánovali - hecněte se a kávu si dejte. A pak další, protože mají zákaznickou kartičku za 4 kávy 5. zdarma. Podnik od podniku se liší nabídka kávy, ale zpravidla jsou od Union Hand-Roasted. Právě tam jsme měli suverénně nejlepší cappuccino ve městě a kdyby mi nakecali, že je to tím, že tam místo mlíka šlehají pověstnou londýnskou mlhu, asi bych jim to sežrala i s navijákem. Dobrou zprávou ale je, že vysokou kvalitu si drží všechny pobočky a baristé mezi nimi za tímto účelem často migrují. Na jejich stránkách je galerie latté artu s názvem Coffee Porn a příjemně jednoduchý coffee buyer´s guide. Jsou taky dost ulítlý na přídavné jméno artisan, které bych si až do výletu do Londýna nespojila se sendvičem ani v těch nejvlhčejších snech. Trochu mě to uklidňuje, když jsem ve společnosti lidí, kteří jídlo a pití zřetelně prožívají víc než já.

Co dodat? Z Brna Ryanair, z Prahy Wizzair, letenka je nakonec to nejlevnější...

[Galerie s více fotkami zde.]

neděle 25. března 2012

Předolympijský kávový maraton: před startem


Zajet si na kávu do Londýna je v dnešní době neekologicky levných letenek poměrně oblíbenou zábavou českých foodies. Je Londýn taková kofeinová destinace právem? Našinec s dobrými tipy ten dojem získá lehce. My jsme kromě obligátního článku na scuku čerpali z London Independent Coffee Guide. Narozdíl od druhé dostupné publikace, jejíž online verze je po registraci přístupná zdarma,je tahle kouzelná knížečka dobrá do kabelky, obsahuje smyslupné množství kaváren a jsou přehledně seřazené podle oblastí, takže tour de café se plánuje skutečně lehce.

Londýn přitom zažil svou kávovou renesanci teprve nedávno a ještě tak před pěti lety tam nebylo moc co hledat. Do té doby tam téměř vládla jediná pražírna, Monmouth, následovaná Square Mile Roasters a HasBean. Právě na ně při kávových toulkách nejčastěji narazíte a rychle se touhle kvalitní kávou rozmlsáte. Výjimkou je Nude Espresso s vlastní pražírnou a menšinové procento kaváren (Taylor St Baristas, Tapped&Packed) s kávou Union Hand-Roasted Coffee. Pokud někomu nedělá létaní dobře, HasBean i Square Mile mají dobrou nabídku předplatného, takže jejich kávu můžete pít i doma v papučkách.

Směsi na espresso jsou v Londýně většinou dost tmavé a čokoládovo-oříškové, aby se dobře snoubily s mlékem. Čisté espresso, zvané short black, si tu nedává téměř nikdo. Popularitě se tu těší dvojité cappuccino s méně pěny, kterému se australsky říká flat white, a ještě verze s méně mléka, piccolo, podávané většinou ve skle. U cappuccina se občas řeší velikost, respektive objem mléka, který dosahuje až 8 nebo 10 oz, což je téměř 250 až 300 ml a u nás je to café latté, akorát si u něj baristé užívají freepour. Ceny tam jsou všude překvapivě rigidní a šálek espressa tu stojí královnu Alžbětu dvě hlavy a padesát pencí ještě navrch, pokud budete baristu nutit do jakéhokoliv většího nápoje s mléčnou pěnou.

Dalších pár věcí je v kavárnách jinak. Objednává se a platí hned, všechno na baru. Neexistují tam věšáky. Na baru je zpravidla samoobslužně k dispozici kohoutková voda. Na jinak dokonale připravené cappuccino občas sypou kakao, kvůli latté artu (ale my to chceme pít, né se na to koukat, že). Zákusky jsou na výstavce na pultu a nikdy neviděly lednici. A ještě větší podivnost než ježdění vlevo - vůbec tam takové podniky nemívají často záchody. Což je u kávového maratonu až překvapivě důležitá položka, kterou je dobré v itineráři zohlednit.

V termínu 27.-29. dubna je londýnský kávový festival. Existují i lepší destinace pro kávovou turistiku? Přihlašte své tipy do The Coffee Traveller.