Předolympijský kávový maraton: před startem

Zajet si na kávu do Londýna je v dnešní době neekologicky levných letenek poměrně oblíbenou zábavou českých foodies. Je Londýn taková kofeinová destinace právem? Našinec s dobrými tipy ten dojem získá lehce. My jsme kromě obligátního článku na scuku čerpali z London Independent Coffee Guide. Narozdíl od druhé dostupné publikace, jejíž online verze je po registraci přístupná zdarma,je tahle kouzelná knížečka dobrá do kabelky, obsahuje smyslupné množství kaváren a jsou přehledně seřazené podle oblastí, takže tour de café se plánuje skutečně lehce.

Londýn přitom zažil svou kávovou renesanci teprve nedávno a ještě tak před pěti lety tam nebylo moc co hledat. Do té doby tam téměř vládla jediná pražírna, Monmouth, následovaná Square Mile Roasters a HasBean. Právě na ně při kávových toulkách nejčastěji narazíte a rychle se touhle kvalitní kávou rozmlsáte. Výjimkou je Nude Espresso s vlastní pražírnou a menšinové procento kaváren (Taylor St Baristas, Tapped&Packed) s kávou Union Hand-Roasted Coffee. Pokud někomu nedělá létaní dobře, HasBean i Square Mile mají dobrou nabídku předplatného, takže jejich kávu můžete pít i doma v papučkách.

Směsi na espresso jsou v Londýně většinou dost tmavé a čokoládovo-oříškové, aby se dobře snoubily s mlékem. Čisté espresso, zvané short black, si tu nedává téměř nikdo. Popularitě se tu těší dvojité cappuccino s méně pěny, kterému se australsky říká flat white, a ještě verze s méně mléka, piccolo, podávané většinou ve skle. U cappuccina se občas řeší velikost, respektive objem mléka, který dosahuje až 8 nebo 10 oz, což je téměř 250 až 300 ml a u nás je to café latté, akorát si u něj baristé užívají freepour. Ceny tam jsou všude překvapivě rigidní a šálek espressa tu stojí královnu Alžbětu dvě hlavy a padesát pencí ještě navrch, pokud budete baristu nutit do jakéhokoliv většího nápoje s mléčnou pěnou.

Dalších pár věcí je v kavárnách jinak. Objednává se a platí hned, všechno na baru. Neexistují tam věšáky. Na baru je zpravidla samoobslužně k dispozici kohoutková voda. Na jinak dokonale připravené cappuccino občas sypou kakao, kvůli latté artu (ale my to chceme pít, né se na to koukat, že). Zákusky jsou na výstavce na pultu a nikdy neviděly lednici. A ještě větší podivnost než ježdění vlevo - vůbec tam takové podniky nemívají často záchody. Což je u kávového maratonu až překvapivě důležitá položka, kterou je dobré v itineráři zohlednit.

V termínu 27.-29. dubna je londýnský kávový festival. Existují i lepší destinace pro kávovou turistiku? Přihlašte své tipy do The Coffee Traveller.