Nový rok, nový typ recenzí

Ráda čtu zákulisní drby. Nemyslím rozvody slavných ani další obsahy Blesku, ale ráda zjišťuju, co je v pozadí. Když si něco kupuju, zajímá mě, jak se to dělá. A jak se dělá kavárna? Delší dobu přemýšlím, jak tady na blogu rozdmýchat takové povídání u ohně. Impulzem se stal blog mé zamilované londýnské kavárny Kaffeine. Krmí ho obsahy z denní práce baristy, rozhovory se zákazníky, i svými osobními úspěchy a tragédiemi. Baví mě ho číst, i když vím, že se tam v brzké době rozhodně nepodívám. Kavárna začínala jako sen někoho, kdo pracoval v Austrálii v pohostinství a při londýnské práci v kanceláři mu to nakonec chybělo. Přesně když Peter udělal vážné kroky pro to, aby svůj sen zrealizoval, zjistil, že manželka otěhotněla. To se samozřejmě vázalo s obavami, ale od začátku se jim díky senzační čtvrti a poctivému konceptu v době londýnského kávového boomu dařilo skvěle. Jednou se jim stalo, že do podniku přišli a byl úplně vytopený, není to prostě sranda. Mezi důvody, proč si lidé otevírají kavárny, patří, že mají rádi jídlo a kávu; ve výsledku se na to málem víc než kuchař nebo barista hodí instalatér. Když kavárna začínala, připravovali se na ranní snídaňovou vlnu už od 5:45. V nejvytíženější hodiny tam pracuje šest lidí a cíl je každého zákazníka (kterých tam většina chodí pro věci to go) odbavit do čtyř minut od objednávky. U kávovaru v tu chvíli stojí dva lidi, jeden neustále připravuje espressa a druhý jen šlehá mléko. Na mlýnku za jedno odpoledne od dvanácti do šesti zvládnou zpacifikovat 6 až 8 kilo kávy. To podle mého odhahu má průměrná brněnská kavárna za měsíc :) A přitom jsou perfektní, ukecaní a pozorní. Když jsme seděli před Kaffeine, zastavil se tam nevidomý pán. Chvíli osaměle stál uprostřed chodníku a my jsme si říkali, jestli se neztratil nebo jak bychom mu mohli ve čtvrti, kterou neznáme, pomoct. Za chvíli naše dilema vyřešil barista, který vyběhl s kelímkem kávy. Byl to stálý zákazník, který tam takhle stává pravidelně ;)

Není tu ve zvyku tyhle informace sdílet. Je škoda, že zákazník často netuší, kdo je za barem nebo v kuchyni, jaký je koncept podniku nebo proč mají či nemají to či ono. Rozhodla jsem se proto na chvíli obrátit koncept recenzí na druhou stranu a dát prostor lidem, kteří v kavárnách pracují. Pokud se mi to podaří, tak se tu v nejbližší době stránky zaplní příběhy. O tom, proč zrovna kavárna, kdo je má a kdo v nich pracuje, jaká je realita ve srovnání s očekáváním, a prostě cokoliv spojeného s provozem, co kdo bude ochotný pustit. Drby! Takové otočené recenze, od majitelů a baristů k zákazníkům o tom, co si o svém podniku myslí.