Asi někde po boomu blogů a emoblogů se následně roztrhnul i pytel s foodblogy. Dneska je ohromně in být požitkářem, i když to občas v českém prostředí, kde se všechno dost točí na váhách ceny a množství, vypadá poměrně tristně.
Proč jsme se rozhodli to dělat my, v čem budeme jiní a proč si myslíme, že by to někoho mohlo zajímat? Tak to asi zatím nevíme pořádně ani my sami :)
K naší podivné zálibě nás zatím kvalifikovalo pouze školení filozofické fakulty, během kterého jsme v dlouhých pauzách ve špatně vytvořeném rozvrhu proseděli dlouhé hodiny, ach, v kavárnách. Od jisté doby se to zvrhlo v snídaně, obědy, odpolední kávičky a podvečerní vysedávání. Z toho si asi domyslíte, že v kavárnách trávíme dost času i úspor. A jelikož si jisté prostředí žádá často i specifickou denní či noční dobu, vydali jsme se do světa. Rádi objevujeme. A občas jsme potěšeni, jindy zklamáni. Tak se nám v hlavách začal skládat (no teda asi spíš něco jako) žebříček, ve kterém se sami pomalu ztrácíme. Navíc o svých objevech chcem zpravit i ostatní, kteří možná nemají dost času na podobná putování a vzhledem k obsáhlosti projektu jsme se odhodlali svěřit se písemné tradici...
Máme ale rozmazlené jazýčky a není lehké nás uspokojit. Děláme to z vlastní radosti, z touhy psát o těchto krásných věcech, a chceme tak i podpořit naše oblíbené podniky, které si to zaslouží. Každý jsme jiný, máme své chutě a požadavky, stejně tak jako svůj osobitý styl, který se promítne do stylu článků i hodnocení. Jsme subjektivní a jsme na to pyšní. Doufáme, že to našim čtenářům nabídne rozmanitost, ve které možná najdou i sami sebe. No a když ne, tak to snad sakra bude aspoň vtipné a zajímavé počtení :)
Žádné komentáře:
Okomentovat