Postmoderní Café 09

Pokud občas zajdete do Moravské zemské knihovny, zajisté jste si všimli velkého prostoru kavárny v její budově. Ten nedávno prošel obrovskými změnami a na místo předchozího podniku tam vyrostla mladší, ale trochu větší sestřička od Café 04. Říkají jí Café 09 a stránky má prozatím ve výstavbě. Jak už se mi to o zkouškovém tradičně stává, kavárna se stala mým druhým domovem během dnů, jež v knihovně trávím, a vypila jsem tam už nejeden šálek kávy. I za tu doby jsem si všimla nějakých změn a mám z toho pocit, že kavárna stále kráčí kupředu.

Minutku ticha - předchozí provoz mi byl milý. Byl studentský. Objednávalo se u baru, což je nezvyklé, nicméně to s sebou nese klid od "stíhaček", které Vás stále nutí si objednávat, a i velmi příznivé ceny se nesly v duchu studijního prostředí. Se vším jsem tam byla v zásadě spokojená, ale když MZK vyhlásilo řízení o nového provozovatele, dalo se čekat, že se někdo pokusí uchopit zjevně velký potenciál tohoto prostoru a zkusí vytvořit výnosnější podnik. Dnešní podoba nabrala barvy, nápady a výrazně rozšířila sortiment. Po place teď pobíhá více i méně příjemná obsluha a podnik se stal místem, které by mě do budovy MZK dovedlo i bez studijních ambicí. Kavárna je výrazně denní a má i dětský koutek.

Některá řešení si pamatujete z minulosti. Kavárna je dvoupatrová a horní patro nabízí kuřákům i kuřáckou část, oddělenou skleněnou stěnou, což je výborné a efektivní řešení pro obě strany tohoto často tíživého problému. Na počátku jste mohli vidět na stěnách abstraktní obrazy, výstavka moderního grafitti se dále provozuje pouze nahoře, dolní patro se už poněkud umírnilo, ale stále se nám ukazuje v moderní kombinaci barev a černobílých obrázků či fotek na zdech.
Pokud se usadíte a zahledíte se do lístku, nabídka Vás omráčí. Lístek je prostě obrovský a k tomu skládací ;) Sladké zákusky si můžete prohlídnout na baru, jídlo je na dvoustranné menukartě a nabízí hlavně panini a tousty, u kterých si můžete z množství ingrediencí naskládat vlastní vysněnou kombinaci (doporučuji do ní zahrnout lososa, není uzený), a dále cenově velmi přístupné pizzy, které svou kvalitou významně přesahují úroveň pizza oken, a navíc ji teď jednoznačně předčí slevou na studentskou kartu ve stylu 1+1 zdarma.

Nápojový listek je rozsáhlý, možná až moc. O této skutečnosti svědčí, že se v ní občas ztratí i obsluha ;) Tak jsem si párkrát nebyla jistá, zda jsem dostala na stůl opravdu tu kávu, kterou jsem si objednala. A utvrdilo mě v tom to, že se mi na stůl dostalo podruhé něco jiného než prve, i když jsem učinila stejnou objednávku :) Těmito případy bylo espresso s maracujovým juicem (Saula passion me), které jsem servírce musela ukázat v lístku, aby vůbec tušila, co chci, a poté jsem obdržela horký nápoj, přestože byl uveden mezi studenými. Další bylo ochucené espresso creme aroma, které slibovalo mléčnou pěnu a příchuť dle výběru, ovšem ač mi napoprvé nápoj velmi velmi chutnal, podruhé na můj stůl dorazila trochu jiná verze. Cappugiro se mi objevilo s mléčnou pěnou, kterou v lístku zamlčeli ;) Ale je v tom aspoň dávka dobrodružství! Pokud jste trochu chaotici a experimentátoři, nebojte se objevovat. Konzervativci stejně zůstanou u tradičního latté či cappuccina, které si tu nespletou. Cappuccino podávají se skořicí, nicméně Vás o této skutečnosti v lístku informují a nečiní jim problémy tuto zbytečnost na požádání vynechat. Samotná pěna je trochu lepší průměr. K servírování ani provedení jsem tedy neměla výhrady, káva Saula je servírována v hrníčcích této značky, u kterých jsou schopni rozlišovat velikost, a ke kávě přikládají dle dobrých mravů panáka vody. (Na požádání ovšem funguje i normálně voda v kohoutku a to v pěkné číši na víno.) Osobně moc kávu Saula nemám ráda, ač mezi její pozitiva bývá zařazováno několikanásobné třídění a nabídka ekologicky certifikovaných produktů, já přičítám její osobitosti španělský temperament, kterým se odlišuje od tradičních, jemnějších italských značek. Je prostě trochu říznější ;) Pokud na tuto chuť nejste zvyklí a toužíte ji trochu zatlačit, ochucené espresso crema by vaše námitky mělo bravurně ukojit, jako svou chutí, tak i cenou. Sušenku zde nepřikládají, což vlastně ani nepokládám za nutné a preferuji vodu. Dále nabízejí pivečko dokonce i 14°, koktejly a víno v oněch krásných velkých číších.

Pokud bádáte nad tím, proč jsem kavárnu nazvala postmoderní, ušetřím Vám trápení. Tímto označením jsem chtěla udělat paralelu k prvorepublikovým kavárnám, jejíž pojetí dle mého soudu tato v moderní verzi překračuje. Jedná se o velký, vzdušný prostor, který nás dnes naprosto nadchl pianem. Živá hudba nás donutila setrvat i přes původní studijní intence až do konce koncertu. Od pondělí do pátku Vám zde nabízejí nevšední hudební zážitek, počínaje pondělním saxofonem, úterním klavírem, středeční elektrickou kytarou, čtvrteční kytarou doprovázenou podmanivou francouzštinou a rozličnými pátečními programy. Tóny na vás budou sklouzávat z galerie v druhém patře a vy se tak můžete aspoň na chvíli zamyslet nad atmosférou kaváren z černobílých filmů, kterým možná jako já tak zasněně fandíte ;) Moc dobrý počin, ovšem musím dodat, že poslední dobou bylo koncertování trochu sporadicky.

Tak tahle recenze se mi dle mého dojmu moc nepovedla. Protože nemá ducha a je víc technická, než jsme zvyklí. To bude tím, že kavárna je moderní a živá, jemně rozmazává hranici směrem k restauračnímu zařízení: nabízí se spíš jako denní prostor pro energické setkávání skupinky přátel s kapkou alkoholu, zatímco s intimním rozhovorem nebo knihou tu spíš nepochodíte.