"Dobrý den. Pokud jste se rozhodli přečíst si něco málo z historie Kavárny Daniel a vyhovuje Vám její momentální atmosféra zahalená nonšalancí, uctivostí a příjemnou náladou, prosím nečtěte dále!!!" I když majitel Kavárny Daniel- Daniel Skeřil (nemohla jsem odolat té souslednosti) varuje své návštěvníky před odhalením dobrodružné a svízelné cesty, která vedla od téměř nepoužitlených prostor k vytvoření prostor mimo čas a prostor (ano, opět kouzlo absolutního verše), rozhodně čtěte dále (hned první obrázek- O nás). A pak mi napište, jestli i Vás oslovila cesta ke splnění snu a možná další bod našeho Manifestu (?)- tedy "nikoliv nabízet kávu a jiné produkty, ale pocity".
Dnešní, vpravdě nevšední, podobu kavárny utvářeli také sami návštěvníci. Kromě svých příběhů vynesli do bytu ve druhém patře zastrčeného činžáku také tipy na nábytek či nedělní cyklus poezie. Pokud se tam vydáte i Vy, budete mít pocit, jako byste přišli na návštěvu k někomu domů. Ale můžu Vám zaručit- tedy pokud náhodou nemáte známé, kteří by příjimali návštěvy proti proudu času- že podobného pozvání na kávu do 30. let od secesního génia loci, který zde sídlí, se Vám jen tak nedostane.
Ale opusťme již tenké ledy kauzality a cestování v čase a věnujme se nabídce. Poté, co si vyberete pokoj a místo k sezení (zda to bude u okna, na sofá, v ušatém křesle či u klavíru), čeká Vás rovněž dobově vyvedený nápojový lístek. Tady se dostáváme k prvnímu výraznějšímu problému. Lístek je velice obsáhlý a až se přijde obsluha otázat, co si dáte, budete mít pravděpodobně prostudovány teprve dobové ilustrace. Těm z Vás, kteří v podobných situacích zažívají stejně jako já krizi volního procesu, navrhuji stáhnout si lístek ze stránek kavárny už nyní :) Jen tak namátkou vyberu některé zajímavé položky. Pokud se nechcete pouštět do dobrodružných experimentů, oceníte pravděpodobně menu Triga či Domácí štěstí (různé kombinace kávy, medovníku, džusu a jablečného koláče- 55 a 35 kč). Abych byla upřímná, kávu jsem si tam už dlouho nedala a nejsem schopna se jaksi rozpomenout, zda to bylo zapříčiněno tím, že mě neoslovila, nebo mě natolik oslovily jiné nápoje. Matně se mi vybavuje káva Chopin, krásně nachystaná na podnůsku s vodou, ubrouskem a nugátem, ke které bych kromě likéru kahlúa a whiskey cream doporučila servírovat i Nocturno, op.72. V každém případě to hodlám brzy napravit, ale pokud je Vaše paměť svěžejší nebo navštívíte kavárnu Daniel dříve, doplňte mě v komentářích. Mezitím Vám můžu doporučit třeba různé "zimní vroucí delikatesy" (Moravský punč symbolizující přátelské souznění hruškového džusu a slivovice), nebo naopak nabídku pro "parné letní měsíce" (rozličné míchané nápoje, bowle, ledové kávy,atd.). Z této nabídky doporučuji (při hypoglykémii) ledovou kávu s višněmi v čokoládě.
Kavárna už funguje deset let a za tu dobu si našla velké množství příznivců, takže dnes může být trochu problém si vůbec sednout. Mám ale pocit, že s narůstajícím množstvím zákazníků se pel secesní patiny kavárny začal trochu stírat. A to včetně obsluhy. Ta měla dříve čas si se zákazníky popovídat a víc je hýčkat, ale nyní poletuje jednotlivými místnostmi (už jsem zmínila, že každá je úplně jiná?) a komunikace se omezuje zpravidla pouze na holá fakta objednávky. To je ale podle mého názoru klasický problém kaváren, které si dají tu práci vytvořit něco jiného, nevšedního a nadstandardního. Jejich osobní přístup samozřejmě přitahuje více a více zákazníků a dochází k diskrepanci- jak dlouho se věnovat jednomu zákazníkovi a jeho objednávce a jak dlouho nechat čekat zástupy ostatních? Odhlédnu-li od tohoto dilematu vpravdě filosofického, je třeba upozornit, že kavárna je zčásti kuřácká. S tímto faktem se opět obtížně vyrovnávám, neb se mi více líbí ta kuřácká část, ze které nakonec stejně Brownovým pohybem nenápadně a podloudně expanduje dým všemi směry :)
Milí čtenáři, pokud Vás tedy tato črta, tentokráte z mé strany velmi velmi, ale opravdu velmi nostalgická (a tudíž psaná přes clonu vzpomínek) zaujala, zajděte se i Vy podívat do druhého patra nenápadného domu v Ostravě. Že jste nečekali, že budete muset tak daleko? A že to není v Brně? Překvapení! Ale přece byste se nenechali odradit od malého výletu pro jednou na Severní Moravu. A navíc, až vystoupáte do toho druhého patra, budete podobně jako Hamlet či každý druhý princ tápající mezi dvěma možnostmi/nevěstami postaveni před dilema. Dát se doleva- a tedy do kavárny Daniel, nebo doprava do rovněž velmi zajímavého baru Dunbar. Left-right-surprise. A jaký že je to bar a co je pro něj charakteristické? Tady je "definice" převzatá ze stránek.
"barvy, lesk, třpyt, jas, opar, jedinečný, osobitý, originál, průkopnický, útulný, komorní, uklidňující, společenský, stylový, estetický, osvěžující, hřejivý, nápaditý, kýčovitý, šokující, metropolitní, etnický, voňavý, hudební, pomocný, lákavý,..."
Kavárnu Daniel a bar Dunbar najdete na ulici Žerotínova 1 v Ostravě. Pokud se Vám nechce tak daleko, můžete navštívit alespoň webové stránky kavárny nebo baru.
Dnešní, vpravdě nevšední, podobu kavárny utvářeli také sami návštěvníci. Kromě svých příběhů vynesli do bytu ve druhém patře zastrčeného činžáku také tipy na nábytek či nedělní cyklus poezie. Pokud se tam vydáte i Vy, budete mít pocit, jako byste přišli na návštěvu k někomu domů. Ale můžu Vám zaručit- tedy pokud náhodou nemáte známé, kteří by příjimali návštěvy proti proudu času- že podobného pozvání na kávu do 30. let od secesního génia loci, který zde sídlí, se Vám jen tak nedostane.
Ale opusťme již tenké ledy kauzality a cestování v čase a věnujme se nabídce. Poté, co si vyberete pokoj a místo k sezení (zda to bude u okna, na sofá, v ušatém křesle či u klavíru), čeká Vás rovněž dobově vyvedený nápojový lístek. Tady se dostáváme k prvnímu výraznějšímu problému. Lístek je velice obsáhlý a až se přijde obsluha otázat, co si dáte, budete mít pravděpodobně prostudovány teprve dobové ilustrace. Těm z Vás, kteří v podobných situacích zažívají stejně jako já krizi volního procesu, navrhuji stáhnout si lístek ze stránek kavárny už nyní :) Jen tak namátkou vyberu některé zajímavé položky. Pokud se nechcete pouštět do dobrodružných experimentů, oceníte pravděpodobně menu Triga či Domácí štěstí (různé kombinace kávy, medovníku, džusu a jablečného koláče- 55 a 35 kč). Abych byla upřímná, kávu jsem si tam už dlouho nedala a nejsem schopna se jaksi rozpomenout, zda to bylo zapříčiněno tím, že mě neoslovila, nebo mě natolik oslovily jiné nápoje. Matně se mi vybavuje káva Chopin, krásně nachystaná na podnůsku s vodou, ubrouskem a nugátem, ke které bych kromě likéru kahlúa a whiskey cream doporučila servírovat i Nocturno, op.72. V každém případě to hodlám brzy napravit, ale pokud je Vaše paměť svěžejší nebo navštívíte kavárnu Daniel dříve, doplňte mě v komentářích. Mezitím Vám můžu doporučit třeba různé "zimní vroucí delikatesy" (Moravský punč symbolizující přátelské souznění hruškového džusu a slivovice), nebo naopak nabídku pro "parné letní měsíce" (rozličné míchané nápoje, bowle, ledové kávy,atd.). Z této nabídky doporučuji (při hypoglykémii) ledovou kávu s višněmi v čokoládě.
Kavárna už funguje deset let a za tu dobu si našla velké množství příznivců, takže dnes může být trochu problém si vůbec sednout. Mám ale pocit, že s narůstajícím množstvím zákazníků se pel secesní patiny kavárny začal trochu stírat. A to včetně obsluhy. Ta měla dříve čas si se zákazníky popovídat a víc je hýčkat, ale nyní poletuje jednotlivými místnostmi (už jsem zmínila, že každá je úplně jiná?) a komunikace se omezuje zpravidla pouze na holá fakta objednávky. To je ale podle mého názoru klasický problém kaváren, které si dají tu práci vytvořit něco jiného, nevšedního a nadstandardního. Jejich osobní přístup samozřejmě přitahuje více a více zákazníků a dochází k diskrepanci- jak dlouho se věnovat jednomu zákazníkovi a jeho objednávce a jak dlouho nechat čekat zástupy ostatních? Odhlédnu-li od tohoto dilematu vpravdě filosofického, je třeba upozornit, že kavárna je zčásti kuřácká. S tímto faktem se opět obtížně vyrovnávám, neb se mi více líbí ta kuřácká část, ze které nakonec stejně Brownovým pohybem nenápadně a podloudně expanduje dým všemi směry :)
Milí čtenáři, pokud Vás tedy tato črta, tentokráte z mé strany velmi velmi, ale opravdu velmi nostalgická (a tudíž psaná přes clonu vzpomínek) zaujala, zajděte se i Vy podívat do druhého patra nenápadného domu v Ostravě. Že jste nečekali, že budete muset tak daleko? A že to není v Brně? Překvapení! Ale přece byste se nenechali odradit od malého výletu pro jednou na Severní Moravu. A navíc, až vystoupáte do toho druhého patra, budete podobně jako Hamlet či každý druhý princ tápající mezi dvěma možnostmi/nevěstami postaveni před dilema. Dát se doleva- a tedy do kavárny Daniel, nebo doprava do rovněž velmi zajímavého baru Dunbar. Left-right-surprise. A jaký že je to bar a co je pro něj charakteristické? Tady je "definice" převzatá ze stránek.
"barvy, lesk, třpyt, jas, opar, jedinečný, osobitý, originál, průkopnický, útulný, komorní, uklidňující, společenský, stylový, estetický, osvěžující, hřejivý, nápaditý, kýčovitý, šokující, metropolitní, etnický, voňavý, hudební, pomocný, lákavý,..."Kavárnu Daniel a bar Dunbar najdete na ulici Žerotínova 1 v Ostravě. Pokud se Vám nechce tak daleko, můžete navštívit alespoň webové stránky kavárny nebo baru.
To je podivné. Nikdy jsem tam nebyla, ale miluju to tam ;)
OdpovědětVymazatDaniel je legenda, je hezké, že jste mu udělali místo i tady. :)
OdpovědětVymazatpaulie z maleho mesta:
OdpovědětVymazatJsem ráda, že Vás potěšila instalace této recenze :) Článek sice zabral dost místa, ale stejně mám pocit, že se mi nepodařilo pro nezainteresované vykreslit atmosféru Daniela ani zbla. Nebo to tam není zas tak výjimečné a pouze kontrast s Ostravou jej posunuje o mnoho dimenzí výše?
slečna Barbora: Kavárna Daniel je rozhodně výjimečné místo, nemyslím, že by třeba v Brně bylo něco jí podobného. Nicméně Ostrava má rovněž svoji kouzelnou, jedinečnou atmosféru. Tu je ovšem potřeba objevovat pozvolna a dlouze, to není láska na první pohled!
OdpovědětVymazatZdravím...
OdpovědětVymazatNemohu si jako milovnice Kavárny Daniel odpustit pár poznámek :o). První bude kritická, ale je mi líto. Jako Ostravačka musím uvést na pravou míru sdělení, že je Ostrava ve Slezku. NENÍ! Řeka Ostravice Ostravu rozděluje na Moravskou a Slezkou Ovu a věřte nebo ne, Daniel se nachází v té Moravské části.
Jinak souhlasím s tím, co bylo již napsáno. Lístek je velmi pestrý (na mne až moc, takže nad ním trávím dlouhé chvíle, nutno však dodat, že jsou to chvíle příjemné, už mne tam znají, takže obsluha ví, jak mi to vždycky dlouho trvá). Pokud je Vaše nerozhodnost opravdu zoufalá, tak doporučuji Vzpomínku na Daniela, vynikající míchaný koktejl plný ovoce a smetany (nikdy nezklame) a když zvolíte jakoukoli čokoládu, určitě neprohloupíte! Káva je rovněž na vynikající úrovni - k ní karafa s vodou, nějaké to cukrle, ubrousek, vše servírováno na stříbrném podtácku. S výběrem kávy ochotně poradí, ostatně jako se vším. Hostů je v Danielovi čím dál tím více, někdy je opravdu těžké si sednout, ale pokud se to podaří, stojí to za to. Ráda bych vyzdvihla profesionální servis, jež je zde zajištěn, nevtíravou hudbu a piano. Na to si můžete zahrát i jako návštěvník (milé překvapení pro oslavence, kterým takto zanotujete) :o). Pravidelně se v Danielovi konají vernisáže, autorská čtení básní (např. Poesia and coloures) atd. Dalo by se říci, že se kavárna stala mekkou ostravských intelektuálů. O výzdobě, kterou rozšiřují samotní návštěvníci není třeba ani hovořit... Prvorepublikové prostředí si nelze nezamilovat. Dámám doporučuji návštěvu v kloboučku a lodičkách (kuřačkám s elegantní špičkou), gentlemanům v klobouku... Jdete-li sami, nezapomeňte na knihu...
Když člověk píše recenzi měl by tomu trochu rozumět...a když nerozumí at si alespon zjistí zakladní udaje..Daniel Lachovský není majitel Kavarny Daniel ..atd...atd
OdpovědětVymazatNico Psyché:
OdpovědětVymazatDíky, opravím to Slezsko. Pozdě, ale přece. Doufám, že tedy případné přespolní návštěvníky Ostravští správně ke kavárně navigovali ze Slezska přes řeku na Moravu. Ne, vážně díky, měla jsem v tom trochu zmatek :-)
anonymní:
Omlouvám se za chyby v základních údajích, neúmyslně jsem popletla, kdo je majitelem kavárny a pokusím se to do textu nějak vpasovat správně (doufám). Opravdu se nejedná o odbornou recenzi, je to spíš laický zákaznický dojem, osobní vzpomínka,... takže tam chyby patrně budou. Prosím, opravte mne tedy a já to zase ráda opravím v textu :-)