Co máte ke kávě rádi? Cigaretu? Noviny? Lžičku? Ač mapovat kvalitu tiskovin v kavárnách mě dosud nenapadlo a zvážím to, článek o sladkém možná bude aspoň prozatím užitečnější. Je to téma milé i nemilé, nejsem totiž poslem dobrých zpráv: ač situaci významně zlepšilo za poslední rok Kokino, zákusková situace v brněnských podnicích je vážná, neřku-li dokonce zoufalá. Jak si teda stojíme? (Nabírám si porci pomerančového dortu, tohle se bez přímého přísunu glukózy psát nedá.)
Zásadně mi v Brně chybí správná patisserie, francouzská pekárna s pečivem i dezerty, z klasických surovin a s klasickými recepty. A právě u otázky surovin se musíme rozdělit na tábory podle toho, jak si odpovíme na filozofickou otázku: vezmeme dezerty s cukrářskými gely a prefabrikovanými krémy na milost? Přesně to je totiž důvodem, proč většinou "cukráren" s levnými větrníky, špičkami a indiánky musím pohrdat. Nevěřte tomu, že pokud se někdo snaží udělat správný věneček z nešizeného odpalovaného těsta, se skutečným žloutkovým krémem, dostane se někam pod cenu 30 korun za kus. Zákusky z gelů jsou oproti tomu levné, lehké a zvládnul by je dát dohromady podle návodu i modelář letadel. Jak si tu otázku vyřešíte nechám na vás, pokud na chemii v jídle nejste hodně citliví, většinou hodně chutnají.
Nejlepší dezerty v kavárně
1. Park Lane Café - domácí banánový cheesecake
2. Café Saggio - domácí perníková buchta s poctivou šlehačkou
3. Marilyn Café - dobré poctivé i netradiční koláče
4. café Encounter - mascarpone s teplým ovocem a pralinky z Litomyšle
5. Zastávka - křupavé pečivo a buchty z vybraných pekařství
6. Mezzanine - teplý pastel (pozn.: A café bonbon je vlastně káva i zákusek v jednom :)
a mimo soutěž: mimobrněnské Style Café ve Slavkově.
Tungsram a Encounter také nabízejí řecký jogurt s medem a oříšky.
Svěží vítr do dezertové kavárenské scény zaválo samozřejmě Kokino a nevěřím, že by se s tím fenoménem ještě někdo nesetkal. Jedná se o domácí dezerty ze všeho, z čeho by měly být (včetně hříšného množství másla a domácí vajec). V jejich nabídce nalezenete čokoládový dort se zázvorem a s bílým rumem, čokoládový dort se švestkami, čokoládový dort s čili a pomeranči, čokoládovo-karamelový koláček, medovo-levandulové bábovičky a kaštanový koláč. Seznam míst, kde jej dostanete je na webu. Aktuálně: Alfa, Art, Design Café, Encounter, Falk, Kafe do vany, čokoládovna Minach, Skleněnka, Tungsram, Zastávka.
Méně známým projektem je také Buch Ta, jejíž buchty a sušenky jsou pravidelně k naleznutí a k snězení ve Falku. Co vím, tak je tohle hnutí milovníků domácích dezertů, co se na tu situaci už nemohli dívat a tak dali ruce do těsta, specifické jen pro Brno. A jsem na ně pyšná. Žít Brno!
Pak je tady kategorie cukráren, v nichž je káva doslova nepitelná. Nadpis si teď v hlavě laskavě obměňte na verzi Co, když ne kávu a jedeme dál!
Do této kategorie patří i většina cukráren a restaurací. Váhavá jsem ohledně D-Café, kteří mívají zajímavé dezerty (se sentimentem vzpomínám na banánový dortík s pařížskou šlehačkou), jejichž nabídka ovšem není moc stálá, občas jsou dost vyjezení a občas se mi zdá, že tam dezerty stojí a koukají ve vitríně moc dlouho. V Avia Café občas narazíte na velmi dobrý klasický koláč tarte au citron (tedy rozhodně nepohrdejte ani limetkovým). Dost restaurací nedávno objevilo krásu a jednoduchost čokoládové pěny chocolate mousse, čokoládového fondantu a domácích sorbetů. Jedny z nejlepších domácích dezertů nabízí Zemanova kavárna (a jsou na tuhle kolekci dezertů tak pyšní, že na ně měli dokonce i reklamu na billboard). Jedná se o dortíky, které lehce připomínají levnější verze z gelů a tak, ale jsou opravdu poctivé a zajímavé. A pak připomeňme také Sunset Restaurant, který má kromě stálé nabídky dezertů týdenní nabídku pečeného dortu, který je, aspoň v případě těch hutných čokoládových, neskutečně hříšný. Teď v zimě se v restauracích vyplatí koukat po dezertech z dostupných i v tomto čase - pošírované hrušky, šátečky plněné povidlím nebo třeba tvarohové knedlíčky plněné sušenou švestkou v marcipánu, obalené v ořechové panádě.
Asi jste také slyšeli, že je staronově otevřená cukrárna s prvorepublikovou tradicí - cukrárna Kolbaba. Mají zajímavé minidezerty i některé méně klasické dorty. Zatím jsem ozkoušela jenom párkrát, davy zvědavců trochu nestíhají, ale nebojte se sdílet své dojmy do komentářu.
Zapomněla jsem na něco? A vlastně - čím si chodíte spravovat nervy vy?
Zásadně mi v Brně chybí správná patisserie, francouzská pekárna s pečivem i dezerty, z klasických surovin a s klasickými recepty. A právě u otázky surovin se musíme rozdělit na tábory podle toho, jak si odpovíme na filozofickou otázku: vezmeme dezerty s cukrářskými gely a prefabrikovanými krémy na milost? Přesně to je totiž důvodem, proč většinou "cukráren" s levnými větrníky, špičkami a indiánky musím pohrdat. Nevěřte tomu, že pokud se někdo snaží udělat správný věneček z nešizeného odpalovaného těsta, se skutečným žloutkovým krémem, dostane se někam pod cenu 30 korun za kus. Zákusky z gelů jsou oproti tomu levné, lehké a zvládnul by je dát dohromady podle návodu i modelář letadel. Jak si tu otázku vyřešíte nechám na vás, pokud na chemii v jídle nejste hodně citliví, většinou hodně chutnají.
Nejlepší dezerty v kavárně
1. Park Lane Café - domácí banánový cheesecake
2. Café Saggio - domácí perníková buchta s poctivou šlehačkou
3. Marilyn Café - dobré poctivé i netradiční koláče
4. café Encounter - mascarpone s teplým ovocem a pralinky z Litomyšle
5. Zastávka - křupavé pečivo a buchty z vybraných pekařství
6. Mezzanine - teplý pastel (pozn.: A café bonbon je vlastně káva i zákusek v jednom :)
a mimo soutěž: mimobrněnské Style Café ve Slavkově.
Tungsram a Encounter také nabízejí řecký jogurt s medem a oříšky.
Svěží vítr do dezertové kavárenské scény zaválo samozřejmě Kokino a nevěřím, že by se s tím fenoménem ještě někdo nesetkal. Jedná se o domácí dezerty ze všeho, z čeho by měly být (včetně hříšného množství másla a domácí vajec). V jejich nabídce nalezenete čokoládový dort se zázvorem a s bílým rumem, čokoládový dort se švestkami, čokoládový dort s čili a pomeranči, čokoládovo-karamelový koláček, medovo-levandulové bábovičky a kaštanový koláč. Seznam míst, kde jej dostanete je na webu. Aktuálně: Alfa, Art, Design Café, Encounter, Falk, Kafe do vany, čokoládovna Minach, Skleněnka, Tungsram, Zastávka.
Méně známým projektem je také Buch Ta, jejíž buchty a sušenky jsou pravidelně k naleznutí a k snězení ve Falku. Co vím, tak je tohle hnutí milovníků domácích dezertů, co se na tu situaci už nemohli dívat a tak dali ruce do těsta, specifické jen pro Brno. A jsem na ně pyšná. Žít Brno!
Pak je tady kategorie cukráren, v nichž je káva doslova nepitelná. Nadpis si teď v hlavě laskavě obměňte na verzi Co, když ne kávu a jedeme dál!
Do této kategorie patří i většina cukráren a restaurací. Váhavá jsem ohledně D-Café, kteří mívají zajímavé dezerty (se sentimentem vzpomínám na banánový dortík s pařížskou šlehačkou), jejichž nabídka ovšem není moc stálá, občas jsou dost vyjezení a občas se mi zdá, že tam dezerty stojí a koukají ve vitríně moc dlouho. V Avia Café občas narazíte na velmi dobrý klasický koláč tarte au citron (tedy rozhodně nepohrdejte ani limetkovým). Dost restaurací nedávno objevilo krásu a jednoduchost čokoládové pěny chocolate mousse, čokoládového fondantu a domácích sorbetů. Jedny z nejlepších domácích dezertů nabízí Zemanova kavárna (a jsou na tuhle kolekci dezertů tak pyšní, že na ně měli dokonce i reklamu na billboard). Jedná se o dortíky, které lehce připomínají levnější verze z gelů a tak, ale jsou opravdu poctivé a zajímavé. A pak připomeňme také Sunset Restaurant, který má kromě stálé nabídky dezertů týdenní nabídku pečeného dortu, který je, aspoň v případě těch hutných čokoládových, neskutečně hříšný. Teď v zimě se v restauracích vyplatí koukat po dezertech z dostupných i v tomto čase - pošírované hrušky, šátečky plněné povidlím nebo třeba tvarohové knedlíčky plněné sušenou švestkou v marcipánu, obalené v ořechové panádě.
Asi jste také slyšeli, že je staronově otevřená cukrárna s prvorepublikovou tradicí - cukrárna Kolbaba. Mají zajímavé minidezerty i některé méně klasické dorty. Zatím jsem ozkoušela jenom párkrát, davy zvědavců trochu nestíhají, ale nebojte se sdílet své dojmy do komentářu.
Zapomněla jsem na něco? A vlastně - čím si chodíte spravovat nervy vy?
Že se tak ptám, co Rebio ve Špalíčku (a i jinde)? Dělají kávu tuším fair-traide původu (kvalitu si netroufám posoudit), v létě dělali frappé, momentálně jsem ho v nabídce nenašla, různé ovocné či mléčné míchané nápoje, ... A nejen že vaří (celý den, přes oběd je tam plno), ale také pečou! Nemám ráda karob, takže část dezertů odpadá, ale miluju jejich brusinkový koláč!!! Jenomže nabídka dezertů se různí od hodiny, co se zrovna prodá :-/
OdpovědětVymazatA zdravím slečnu Barboru, kolegyňku ze sboru ;-)
Rebio mi přijde fajn co do zákusků, ale s kávou mě zklamali. Chtěla jsem espresso, dostala jsem něco, co mělo asi tak třikrát větší objem:/ Možná kdybych řekla ristretto, tak by pochopili, že chci "tu malou kávičku". . . Nechápu ten systém.
VymazatDodala bych Klafé, tam si taky pečou vlastní (a moc dobré) dezerty. :)
OdpovědětVymazatK tomu Rebiu, stejne jako v Vitalite tomu nejak neholduju. Zdaji se mi casto malo sladke a vadi mi ty kremy z agarem, jsou pak spis jako zele. A karob taky zrovna nemusim. Brusinkovemu kolaci tedy dam nekdy sanci, az na nej narazim :) sveho casu mi tam hrozne chutnal mrkvous, ale jednu dobu zacali ten krem nahore delat jinak a ztratili me. Ale to je muj osobni dojem, samozrejme dekujeme za kompletizaci brnenske sladkosceny, a stejne tak i za Klafe, musime to tam jit zase zkontrolovat :D
OdpovědětVymazatNo nevím - Rebio je dost ubohé. Sladké to není, protože to je zdravá strava - jednoho času jsem tam vodila autistu s poruchami trávení na dortíky, protože ty jediné v celém okolí mohl. Mě teda nechutnaly ani trochu :o(. Asi to bude tím karobem. Ale vždycky mi tam přišly tak nějak umělé, nemohla jsem si pomoci.
OdpovědětVymazatJinak děkuji za článek, trochu obhlédnout dortíkovou scénu Brna by to chtělo a už do delší dobu zvažuji. Ke kavárenské tradici zcela určitě patří - asi stejně jako ty noviny :o).
zdravím všechny milovníky sladkých pokušení!!jsem EXTRÉMNÍ(a to doslova,denně spasu 2/3 kusy)sladkomil-závislák, takže brněnskou kavárensko-cukrárenskou scénu si mapuji již delší dobu.Jsem však naprosto nekompromisní, co se týče kvality a použitých surovin.A musím zcela souhlasit s výše uvedeným.Brněnská dortíková scéna je bohužel docela žalostná. Chtělo by to prostě nový vítr do plachet.|A ani KOKINO to nezachrání, neb by se museli chudáci roztrhat. Ale díky bohu za ně! Taky jsem na ně pyšná:)) Tak od začátku...třeba do Aidy už jsem pěkně dlouho nepáchla a ani asi ještě nějakou dobu nezavítám. Snad jen na zmrzlinu, která je opravdu dobrá. Jsem ale docela otrávená z červených želé kostea kvádříků barvy od bílé po tmavě hnědou, různě nazdobené ale chutnající úplně stejně. Jako oslazený rostlinný tuk. Ble. A takhle bychom mohli pokračovat u mnoha a mnoha dalších podniků. K Rebiu a Vitalité- jídlo OK, ale moji sladkou závislost opravdu nedokáže uspokojit neslaná nemastná karobová kostička nebo ovesná placička. Snad ještě Rebio mascarpone a tvarohové poháry jsou fajn. Kávu tam mají ale dobrou a líbí se mi i nápady s ovocnými mixy. Jak psala Sybiliatko, Zemanka má dezerty opravdu kvalitní, ale stejně mi tam stále něco chybí. Ve Spolku mají sice dobré tiramisu, ale tím to tak trochu končí, o výběru nebo inovaci nelze moc mluvit. Tam je to fakt spíš o atmošce a kávě:) Musím ale zmínit jednu kavárnu- EMPORIO café v Olympii. Vím, je to dost z ruky a sedět jsem tam seděla sic jen jednou, protože v prostředí, kde z jedné strany na mě zírají kino pokladny a z druhé mám výhled na shopping mall je mi opravdu dost proti srsti, avšak jejich dezerty opravdu stojí za to. Například zdejší cheesecake v klidu přirovnám k tomu ze Savoyky v Praze.Byl vynikající. žádná šlehačka a tvaroh, ale čistě sýr. Vždycky když se tam dostanu, nechám si zabalit do krabičky a šupky dupky pryč. Avšak i ceny jsou bohužel čistě pražské. Jeden kus stojí kolem 70 kč. Bohužel za kvalitu se tvrdě platí:/ Ještě bych chtěla zmínit Design café, tam párkrát taky měli moc fajn dezerty, ale podezřívám kokino že v tom mělo prsty:) A ještě dotaz- zkoušeli jste někdo dezzerty v Parnas nebo Liberty café? Já zde bylaa pouze na kávě(ta v Parnasu byla opravdu dobrá),ale s dezerty jsem ještě neměla tu čest.
OdpovědětVymazatP.S. dneska jsem šla kolem nově otevřeného KOLBABA café- celkem široký výběr dortíků, jen se bojím, jestli to nebude jako Aida, co kus, to anonymní rostlinná hmota a chuť o ničem.Ale nedělat ukvapené závěry, nechme se překvapit:)
děkuji že jste vydrželi mé sladkobolné vylití bolavého srdíčka:)
Arion
Nevím, co potěší ostatní, ale mě vždy výrobky domácí kuchyně. A to je v Brně velký problém.
OdpovědětVymazatPřiznám, že v Kolbabovi jsem ještě nebyl, ale už slyšel, ale jinak všude většinou kupované výrobky. Přitom stačí i mít klasický štrůdl nebo bábovku. Ale pokud vím, tak vlastní dorty a buchty mají pouze ve Spolku a Klafé.
V Kolbabovi jsem byla zatím jednou a ty dorty mi tam přišly čerstvé a docela poctivé, ale zase si to už nějak extra nepamatuju :) Co se týče Rebia, tak já naopak karob dost můžu, můžu se tam utlouct po černokněžníkovi a ještě jsem tam měla jeden zákusek s bohatou vrstvou mandlí a ten mi také dost chutnal. A tedy co se sladkosti týče, tak u těchto dvou mi to přijde až až, fakt si nemyslím, že by zákusky měly být apriory přeslazené ;) Nicméně je pravda, že mimo těchto dvou zákusků mi tam většina spíš nechutnala.
OdpovědětVymazatDíky za skvělý článek! Jako někdo, kdo se zákuskům věnuje i pracovně potvrzuju, co je hned na začátku, poctivé sladkosti bez nějakých tužidel a polotovarů nejsou levné. Trošku opět zaagituju za kavárnu Marilyn (bohužel nemohu zmínit jinou, protože nevím, z čeho dělají sladkosti jinde) - dorty jsou tam domácí (alespoň ty moje), nepoužíváme do nich umělá sladidla, barviva, tužidla a žádná část z nich není mražený polotovar nebo jinak předpřipravená.
OdpovědětVymazatZákusky z Rebia mi nijak nevadí ani mě nenadchly, oceňuji sice, že jsou bio a já nevím co všechno možné zdravé, ale vždy mi přijdou tak nějak mdlé chuti.
Musím se přidat k lamentacím, protože mívám dost často problém s tím, co ke kávě.
OdpovědětVymazatŘeším to tak, že když mám chuť na kávu a Sacher, jdu do Pellini u Jakuba. Když mám chuť na něco tvarohovýho, jdu do La Vázy na Běhounské (jejich dorty jsou takový jemný, není to kupa šlechačky a pár čokoládových vloček) a v Eře jsem jednou měla moc dobrou domácí bábovku. Trochu mě mrzí, že všude mají jenom medovník a tím to hasne.
Ještě k Falku - pastva pro oči i chuťový buňky. O té iniciativě jsem nevěděla, ale díky bohu za to!